Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že v rámci předčasných voleb vyhlášených na 24. června chce vést kampaň i v unijních členských státech.
Turecká oficiální místa také formálně požádala o možnost otevřít volební místnosti na tureckých konzulátech v Německu. Berlín, ale také ostatní státy, teď stojí před nelehkou volbou, jestli tureckým politikům umožní splnit jejich přání.
Německé tajné služby se obávají, že volbami do Bundestagu budou chtít zamíchat hackeři. Šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen už několik měsíců varuje před dezinformacemi, které se mohou šířit po sociálních sítích. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mu ale předvedl, že volby se dají ovlivnit mnohem jednodušeji.
V případě Německa se z hlediska tamní legislativy jedná o problém, na který je jednoduchá odpověď. Zástupci žádné zahraniční země nesmí v době tří měsíců před pořádáním voleb vést na území našich západních sousedů politickou kampaň.
A to podle německého ministra zahraničí platí pro všechny bez rozdílu, Turecko nevyjímaje. Heiko Maas také vyjádřil naději, že se nebudou opakovat události z dubna 2017. Tehdy německé, ale také například nizozemské úřady znemožnily tureckým vládním politikům vést kampaň před referendem o posílení prezidentských pravomocí turecké hlavy státu.
Země na Bosporu tenkrát odpověděla slovními výpady obviňujícími unijní státy západní Evropy z fašistických a nacistických praktik, pěstování vhodného podhoubí pro údajné teroristy, neboli Kurdy a stoupence duchovního Gülena. Jakkoliv absurdní taková prohlášení byla, jsou a budou, napáchala mnoho zlé krve a Ankara je následně horkotěžko žehlila. Přece jen mezi největší investory a obchodní partnery Turecka patří unijní státy. V čele s Nizozemskem a Německem.
Jenže hra o hlasy Turků žijících v západní Evropě se prezidentu Erdoganovi, jeho vládní straně AKP i jejímu volebnímu nacionalistickému spojenci MHP vzdávat nechce. A ostatně by to z jejich pohledu ani nedávalo smysl. Vždyť jen v samotném Německu se nachází skoro půl druhého milionu jejich potenciálních voličů, tedy Turků s volební právem.
Neochota Turecka propustit občany cizích států, zatčených při čistkách po loňském neúspěšném vojenském puči, vyvolává obvinění, že je Ankara využívá jako rukojmí. Chce tím přinutit své spojence z NATO, aby jí vydali Turky žijící v zahraničí, píše evropská odnož serveru Politico.
Pokud budou volební místnosti fungovat, je úspěch velmi pravděpodobný. Vždyť v případě zákazu volební kampaně budou turecký prezident, jeho následovníci, stoupenci a spojenci moci hrát ublížené. V případě povolení kampaně se bude jednat o krok, který prezident Erdogan lehce dokáže vydávat za důkaz důležitosti vlastní i celého Turecka.
Jedná se o problém, ze kterého není lehká cesta ven. V obou případech unijní země pomohou politikovi, který Turecko kormidluje stále více k autoritářství. A který má stále více konfliktní vztahy s integračním projektem starého kontinentu. Jenže zákon je zákon a opravdu musí platit pro všechny. Jediná cesta ven se zdá zákon dodržet a doplnit další kroky.
V případě, že dané státy opravdu nechtějí pomáhat k vítězství prezidenta Erdogana v předčasných volbách, měly by spustit určitou volební protikampaň. Vždyť nedávno turecký prezident prohlásil, že strategické nebezpečí pro jeho zemi pochází od Spojených států a jejich spojenců, kteří dodávají zbraně tureckým nepřátelům, nikoliv Ankaře.
Je také potřeba dokončit odhodlání kancléřky Merkelové pokročit v integraci nejen tureckých občanů žijících v Evropské unii, ale také lidí z jiných neunijních zemí. Je totiž potřeba poučit se obecně, že i z hlediska ekonomické logiky výhodný příchod zahraničních pracovníků musí být vždy doprovázený jejich začleněním do hostitelských zemí v oblasti kulturních hodnot i z hlediska principů liberální demokracie.
Server britské stanice BBC se ve své reportáži zaměřuje na odliv vzdělaných lidí z Turecka. Ti ze země odcházejí kvůli utlačování ze strany vlády prezidenta Recepa ...
Turecko uzavřelo svůj vojenský obchod desetiletí. A udělalo ho s Ruskem. Na Západě to právem vnímají jako další důležitou křižovatku, v níž Ankara dala přednost Mos...
Pozornost světových médií nadále přitahuje dění v Turecku. Tamní premiér Ahmet Davutoglu oznámil, že končí ve své funkci.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
