Thomas Kulidakis: Trump riskuje vůdčí postavení USA ve světě
Spojené státy americké jsou suverénní stát a mohou si o své migrační politice rozhodnout, jak chtějí. Jsou natolik velké a mocné, že si Donald Trump de facto může dovolit v otázce přistěhovalectví a pomoci uprchlíkům v nouzi odporovat i platným mezinárodním úmluvám. V takovém případě ale musí počítat s nesouhlasnou reakcí domácích i stále více propojeného světa.
První opatření, se kterým zatím nový americký prezident narazil, je plán vybudovat zeď na hranicích s Mexikem. To by ji mělo navíc zaplatit, což pochopitelně odmítá. Trump svým krokem mimo jiné vyslal zbytku světa jasný signál o svém pojetí dobrých sousedských vztahů.
Je samozřejmě také otázkou, jak moc by zeď pomohla vůči nelegální migraci a pašování všeho možného. Hranici mezi Mexikem a Spojenými státy každý den legálně překročí na milion osob a přibližně půl milionu vozidel, včetně nákladních. Takové množství není možné efektivně zkontrolovat ani při plánovaném posílení pohraniční stráže o 5 tisíc osob.
Zahraniční obchod mezi oběma zeměmi tvoří v součtu přibližně 500 miliard dolarů. Případná cla na dovoz zboží by musel pravděpodobně také zaplatit americký spotřebitel. Není se tedy co divit, že americká vláda rychle přispěchala s vysvětlením, že se jedná o jednu z možností platby. Je zřejmé, že účet v podobě až 25 miliard dolarů za plnění slibů Trumpa z předvolební kampaně se nechce platit ani jedné straně.
Donald Trump se ovšem nepoučil a narazil hned s dalším opatřením. Je jím výnos na určitou dobu nepřijímat uprchlíky, včetně syrských, a cestující původem ze sedmi převážně muslimských zemí světa. Tento krok odsoudila vláda Kanady, která podle svých slov uprchlíky vítá. Postiženým občanům, včetně případných držitelů zelených karet, poskytne útočiště. Proti jsou také evropské země v čele s Německem.
Nevole ostatních států ústí v širokou kritiku, která přichází také z OSN. Postižené země zvažují reciproční opatření. V případě Íránu je potenciál odporu velmi vysoký. Nedávno se opět naplno zapojil do mezinárodních vztahů a je důležitým prvkem nově vznikající mocenské rovnováhy na Blízkém a Středním východě. V případě Iráku může reciproční opatření, ke kterým vyzval bagdádskou vládu tamní parlament, ohrozit boj proti radikálům z takzvaného Islámského státu. Toho se účastní také američtí vojáci.
Naopak pochopení získal Donald Trump od polského ministra zahraničí a českého prezidenta Miloše Zemana. V těchto případech je snadné vystopovat návaznost na momentálně probíranou reformu společné azylové politiky v Evropské unii.
Okamžité rozsudky amerických soudů, které vzdorují výnosu o migraci, nelze brát na lehkou váhu. Svědčí o tom, že americký prezident a jeho tým nedokázali předem zvážit a projednat dopady opatření nejen v zahraničí, ale ani na domácí půdě. A už vůbec nelze ignorovat aktivitu některých amerických diplomatů, kteří varují před poškozením „dobré vůle“ ostatních států světa k mocnému americkému jestřábovi. Tito profesionálové moc dobře vědí, že i takové hejno jiřiček může jestřába pochroumat, když jsou si nejisté jeho kroky a cítí se ohroženy. A co teprve ve chvíli, kdy v pozadí na svou šanci číhá čínský drak a ruský medvěd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
