Thomas Kulidakis: Rekordní turistická sezóna v Řecku. Svůj podíl mají i čeští návštěvníci
Po velmi dlouhé době je možné v souvislosti s Řeckem zmínit dobrou zprávu. Počet turistů a s ním spojené výdělky a růst pracovních míst v zemi letos láme rekordy. Jak se ale říká, dobrého pomálu.
Velký počet turistů může sice k obnově ekonomiky jihovýchodního člena eurozóny významně přispět, ale zároveň odhalil řadu problémů a jedná se o velmi nejistý zdroj příjmů.
Nejdříve ale ta lepší stránka věci. Zdali dojde k prolomení magické hranice 30 milionů návštěvníků, to teprve zjistíme. Už ale víme, že minimální nárůst návštěvníků v prvních sedmi měsících roku činil přibližně 10 až 15 procent. Což na základě současných propočtů znamená průběžné zvýšení příjmů z turismu o stovky milionů euro. V součtu přes čtyři miliardy euro. Tato částka se může ještě zvýšit.
Mezi turisty dominovali především Francouzi a Němci, následovaní návštěvníky z Velké Británie. Ovšem i návštěvníci z České republiky přispěli svým dílem. Jejich počet se podle informací z české ambasády zvýšil o přibližně 50 tisíc na půl milionu lidí. Organizátoři řeckého turismu také projevili snahu nestagnovat.
Kromě čistých pláží, krásné přírody, moře i hor a tradiční řecké pohostinnosti se tak turisté mohou těšit například z cykloturismu na ostrově Lesbos nebo speciálních plážových křesel pro zdravotně znevýhodněné osoby na ostrově Korfu. Obojí výše zmíněné jsem na vlastní oči shlédnul.
Prorůstová opatření
Fanoušci cyklistiky a plážová křesla už jsou k vidění i v jiných částech Řecka a pohled na osobu, která se bez pomoci i s křeslem dopraví do moře a zpět vskutku budí radost a je oslavou lidské vynalézavosti i empatie.
Zmínil jsem jen některé pozitivní oblasti. Rekordní počty zahraničních turistů v Řecku totiž s sebou nesou také určité, už méně kladné dopady. V první řadě je potřeba zmínit, že je rozdíl mezi takzvaným levným a drahým turismem. Podle statistiků turisté ve Španělsku utrácí téměř o polovinu více a na Kypru přibližně o pětinu více než návštěvníci v Řecku.
S příjezdem návštěvníků se také pojí zvýšené náklady na udržování čistoty v ulicích nebo spotřebu vody. Částečně i kvůli stále rozšířenějšímu pronajímání ubytování přes alternativní internetové platformy rostou nájmy pro místní. Řecký stát i místní samosprávy často tratí na daních. Navíc jsem na vlastní oči viděl, jak si mnozí turisté pletou pohostinnost s možností chovat se tak, jak by si ve své domovině nedovolili.
A nemám na mysli jenom hordy odpadků vedle poloprázdných odpadních košů, které mi ukazovala průvodkyně u Poseidonova chrámu v Souniu na samotném jižním cípu Attiky. Na mysli mám také nepřístojné chování návštěvníků některých řeckých ostrovů, které je nejlépe srovnatelné se vzpomínkou na severskou mládež táhnoucí českou metropolí Prahou.
Závěrem je třeba říci, že jestliže minulý rok tvořil turismus na 18 procent hrubého domácího produktu Řecka, tento rok by mohl přesáhnout 20procentní podíl. A přispět k částečnému snížení nezaměstnanosti v zemi, kde je bez práce skoro 22 procent obyvatel.
Jenomže pláže ani hory nejsou nafukovací, nemohou hostit více než určitý počet lidí. A k úplné ekonomické obnově bude potřeba více než růst jednoho sektoru částečně závislého na geopolitické a vnitřní politické a bezpečnostní situaci v sousedních zemích. Bez prorůstových opatření se řecká ekonomika ode dna jen tak lehce neodrazí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
