Thomas Kulidakis: Řecko, kolébka dramatu, vzdává hold Miloši Formanovi

16. duben 2018

Řecká média opanovala připomínka života a díla českého režiséra Miloše Formana. Prostor zesnulému velkému člověku a umělci věnovaly hlavní rádiové a televizní stanice i stránky novin a internetových portálů, a také řecká mutace CNN. A není se co divit. V Řecku si opravdu váží tvůrčí práce, obzvláště se společensko-politickým přesahem.

Ke kolébce evropské civilizace totiž neodmyslitelně patří díla filozofů, dramatiků i vědců. Patří k ní ale také složité dějiny, přičemž obzvláště v druhé polovině dvacátého století Řecko zažívalo tragické peripetie v souvislosti s druhou světovou válkou a pozdějším nástupem vojenské junty podporované Spojenými státy americkými.

Když tedy v roce 1975 spatřil světlo světa Formanův film Přelet nad kukaččím hnízdem, jeho symbolika osobního i společenského osvobození byla více než výmluvná a případná pro Řeky, kteří se čerstvě zbavili vlády plukovnické soldatesky. Řecká média připomněla Formanova slova o životě v totalitním systému, který člověku říká „co smí a nesmí říkat, kam může a nemůže jít, a dokonce kdo je a kdo není“.

Projevy totality levicové i pravicové a její dopad na lidský život a svobodu jsou totiž v konečném důsledku velmi podobné. Podobně tedy konvenují také Formanova slova o institucích, které totalitnímu režimu slouží nikoliv k žádoucí podpoře života občanů, ale jejich ovládání, a potřebě rebelů, kteří se odváží vymykat pravidlům, jako hrdinové Přeletu nad kukaččím hnízdem, nebo filmu Amadeus.

Zprávy věnované Miloši Formanovi připomněly také život velkého umělce, který sám o sobě dokumentuje dějiny dvacátého století připomínající rozbouřené moře. Obzvláště v Evropě. Formanovou ztrátou rodičů v koncentračních táborech počínaje, přes pražské jaro násilně ukončené vojsky Varšavské smlouvy, emigraci, nesnadné začátky přistěhovalce, až po přínos hostitelské zemi, který následně oscarový režisér znamenal.

Thomas Kulidakis

V řeckých médiích se ale objevila také douška, která se týká naší nesnadné cesty od nesvobodného, ale pro mnoho lidí pohodlného života k demokracii, v níž je život těžší o možnost volby. Dočteme se, že například replika „o zhasnutí“ z filmu Hoří, má panenko v češtině zlidověla a je výrazem pro časy divoké české privatizace v devadesátých letech.

Režisér Miloš Forman prožil inspirativní, plný a hodnotný život, o jehož významu svědčí fakt, že jeho tvorba přesáhla hranice a váží si jí také národ, který světu dal tolik v oblasti politické, filozofické i tvůrčí. Poslední titulky příběhu jednoho velkého člověka jsou také epitafem jeho inspirativní práce, která bude jitřit myšlenky a pocity mnoha lidí i dlouho poté, kdy Formanovo tělo klidně spočine při posledním odpočinku.

autor: thk
Spustit audio