Thomas Kulidakis: Řecké důvody, proč nevyhostit ruské diplomaty - veřejné mínění a Turecko

3. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vláda Alexise Tsiprase se rozhodla nevyhostit ruské diplomaty v reakci na kauzu otrávení bývalého zpravodajce Skripala

Mezi několika členskými státy Evropské unie, které se rozhodly nevyhostit ruské diplomaty v reakci na kauzu otrávení bývalého zpravodajce Skripala a jeho dcery ve Velké Británii, je také Řecko.

Vláda Alexise Tsiprase k rozhodnutí odlišnému od většiny unijních států i Spojených států amerických dospěla především na základě dvou důvodů. První spočívá v obavě před domácím veřejným míněním, které tradičně nelibě nese jakékoliv příliš ostré kroky vůči Moskvě.

Za prvé se v samotném Rusku nachází početná diaspora Řeků. Za druhé v samotném Řecku žije řada krajanů, kteří se z Ruska a bývalých zemí východního bloku vrátili. A za třetí, Rusko je z historických důvodů vnímané jako svého druhu tradiční, když už ne v danou chvíli aktivní, tak alespoň potenciální spojenec.

Obecně rozšířený názor má kořeny už v boji Řeků za nezávislost na Osmanské říši, při němž se jim v 19. století dostalo významné pomoci právě ze strany pravoslavných souvěrců obývajících matičku Rus. Druhá světová válka, boj proti nacismu, ale především následné události občanské války a role Spojených států amerických v dobách vlády vojenské junty většinovou část veřejnosti nepřátelsky vůči Rusku také nenaklonila.

Ve chvíli, kdy se podle čerstvého průzkumu veřejného mínění Tsiprasově straně Syriza podařilo po dlouhé době stáhnout náskok opoziční Nové demokracie na necelých pět procent, by řecký premiér páchal politickou sebevraždu v přímém přenosu.

Bulharský premiér Bojko Borisov se snaží v zahraničí vystupovat dlouhodobě jako velmi proevropský politik

Pozvání do Kremlu

O to víc je tento argument zřejmý, že dokonce ani hlavní opozice neprotestovala příliš hlasitě proti vládnímu rozhodnutí nevyhostit ruské diplomaty. A to řecká opozice už z principu kritizuje každý vládní krok i záměr alespoň dvakrát denně. Je znatelné, že předvolební období, které začne letos v létě, se blíží.

Tsiprasovo zvažování, nakolik ostře případně vystoupit proti Moskvě, se ale odehrávalo také v geopolitické rovině. Rusko sice v současnosti nemá dostatek prostředků, aby zemi těžce zkoušené finanční krizí pomohlo finančně, ale má jinou devizu. Tou je politický mocenský vliv, který prokazatelně dokáže uplatnit právě v oblasti jihovýchodního Středomoří.

V řecké politické scéně a veřejném mínění otevřeně rezonuje názor, že pokud někdo dokáže vyvinout nátlak na sousední Turecko, je to právě Vladimir Putin.

Tato argumentace Řecka se blíží argumentaci sousedního Bulharska. Premiér Bojko Borisov také zdůraznil blízkost Turecka a nutnost udržení komunikačních kanálů.

Thomas Kulidakis

Jestliže tedy americký velvyslanec v Řecku George Pyatt oficiálně hovoří o nutnosti „očekávat turbulence ve vztazích s Tureckem“ v daném regionu, jeví se úvaha Řeků i Bulharů pochopitelná. U obou platí, že domácí veřejné mínění i geopolitické uvažování je nutí vyvažovat politické rozhodnutí.

Řecký premiér i jeho bulharský protějšek ale alespoň vyjádřili podporu Velké Británii a odsoudili na posledním unijním summitu ruské akce. Řecký premiér si navíc při svém blahopřejném telefonátu ruskému prezidentovi ke znovuzvolení vysloužil pozvání do Kremlu. Tam totiž ví, že Alexis Tsipras i Bojko Borisov budou i v budoucnu k Moskvě vstřícní natolik, nakolik jim to situace dovolí.

autor: thk
Spustit audio