Thomas Kulidakis: Rakousko zkouší skloubit proevropské směřování a nacionalismus
Vnitřní politické poměry v určité zemi jsou pro zahraniční partnery důležité do té míry, do jaké je samotné mohou ovlivnit. Čerstvý důkaz je možné nalézt v případě našeho jižního souseda - Rakouska.
Nejmladší předseda vlády v rakouské historii konzervativec Sebastian Kurz prohlašuje, že jeho vláda bude proevropská. Na důkaz svého smýšlení a směřování si pro svou první zahraniční cestu vybral Brusel, kde se má sejít se špičkami celounijní politiky.
Kurz ale zároveň sestavil vládu s rakouskou stranou Svobodných, která je některými vnímaná nejen jako protiunijní, ale také krajně pravicová, populistická a sama sebe označuje za protiimigrační.
Při sestavování vlády se novopečenému kancléři Kurzovi povedlo vyslat do zahraničí zásadní signál, když své koaliční partnery přesvědčil o nevhodnosti pořádání referenda o vystoupení Rakouska z Evropské unie. Tento krok byl v Evropě patřičně oceněn, ale zároveň se v programovém prohlášení nové rakouské vlády objevily záměry, které ostatní státy příliš nepotěšily.
Plán umožnit obyvatelům jižního Tyrolska žádat o rakouské občanství nepotěšil Itálii. Jižní Tyrolsko přitom na základě výsledků první světové války od roku 1919 patří Itálii, která území získala na základě smlouvy ze Saint-Germain. Ujednání spolu se souborem dalších smluv je tedy jedním ze základů nynějšího mezinárodně politického uspořádání Evropy.
Stoupence jaderné energetiky v Evropě zase určitě nepotěší důraz, jaký se v programovém prohlášení nové rakouské vlády klade na odpor vůči jaderné energetice. Ať už se jedná o výstavbu nových bloků, prodlužování životnosti stávajících nebo výstavbu jaderných úložišť v blízkosti rakouských hranic.
Proevropská chůze nacionalistickým minovým polem
To vše se týká také České republiky, která se ještě na počátku tohoto tisíciletí dostala do konfliktu právě s Vídní ohledně jaderných elektráren Dukovany a Temelín.
Vztah nové rakouské vlády k evropské minulosti, současnosti a budoucnosti se ukáže při způsobu, jakým hodlá připomenout výročí sta let vzniku Rakouska, které připadá na rok 2018. Obzvláště okolností rozpadu monarchie, osudu vysídlenců a obecně pojmu starorakušanství.
V programu k nadcházejícímu výročí má podle nové vlády být široké připomenutí dějinných souvislostí, které mohou být využity k vyrovnané analýze, zdůrazňování rozdílů i toho, co lidi spojuje bez ohledu na národ.
Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měly opakovat politické sankce, které proti Rakousku kvůli účasti Svobodných ve vládě uplatňovala v roce 2000 tehdejší unijní patnáctka a jeden kandidátský stát – Česká republika. Už teď ale ze zahraničí zaznívají hlasy, které kritizují nacionalistické tóny v nové rakouské vládě.
Někteří mluví konkrétně, jako například italští šéfové obou nejsilnějších frakcí v Evropské parlamentu. Jiní, jako například přeseda Evropské rady Tusk, německá kancléřka Merkelová nebo Francie své pochyby vyjadřují v pozitivním diplomatickém duchu, kdy doufají v „budoucí spolupráci“, respekt „evropských hodnot“ nebo „pozitivní roli Rakouska v Evropě.“
To vše svědčí o jediném. Nového rakouského kancléře Kurze čeká jím deklarovaná proevropská chůze nacionalistickým minovým polem domácích koaličních partnerů. Výsledek bude poučení pro celou Evropu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
