Thomas Kulidakis: Prezidentský pokus sjednotit rozdělenou společnost na rumunský způsob
Klaus Iohannis bude rumunským prezidentem dalších pět let. V přímé dvoukolové volbě porazil šéfku sociálních demokratů Vioricu Dančilaovou rozdílem přes 30 procent.
Podobně jako v České republice i Iohannise čeká boj o duši národa, který je jako každý národ silnější, když je jednotný.
Čtěte také
Pro rumunský politický systém je charakteristická silná pozice hlavy státu. S vládou sdílí řadu pravomocí. Má kupříkladu rozhodující slovo při jmenování vysokých státních úředníků. To se projevilo institucionální válkou o protikorupční prokuraturu, která se v uplynulých letech snažila potlačit enormní korupci v zemi.
V jejím čele stála dlouho Laura Kövesiová, kterou se sociálně demokratická vláda vedená Dančilaovou snažila dlouho sesadit. I přes odpor prezidenta nakonec uspěla. Veškerá vládní obvinění proti Kövesiové nakonec vzala za své, když se tato rumunská profesionálka stala první evropskou prokurátorkou unijního spolku.
Konflikt prezidenta s vládou o podobu boje s korupcí se přenesl i do ulic. Hlavně liberální část voličů z velkých měst prezidenta podporovala, což se projevilo i v prezidentských volbách.
Rozhodnou prezidentské volby
Čtěte také
Prezidentovi i demonstrantům dala ostatně za pravdu také pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise. Rumunsko se na rozdíl od Bulharska dočkalo tvrdé kritiky. Obě země jsou přitom sledované unijní exekutivou od svého vstupu do Evropské unie v roce 2007.
Další souboj minulosti, který ovlivnil stávající volby, se týkal zahraniční politiky. Když rumunská vláda oznámila možný přesun velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma, postavil se proti tomu prezident Iohannis. Hájil se svým právem posledního slova a také společnou pozicí Evropské unie, která Jeruzalém za hlavní město pouze Státu Izrael nepovažuje.
Zatímco voliči prezidenta a s ním spřízněné, nyní vládní liberální strany byli většinově proti přesunu ambasády, podporovatelé sociální demokracie zpravidla záměr přijímali jako výraz moudrosti svých zvolených zástupců.
Čtěte také
Dva výše zmíněné konflikty ilustrují problematický vztah prezidenta zvoleného v přímé volbě, který má navíc ústavou dané silné pravomoci, s vládou, která mu není politicky ani lidsky blízká.
Viorica Dančilaová a její sociálně demokratický tým si vše uvědomili, ale pozdě. Ještě předtím, než minulá vláda přišla na konci října o moc, podnikla pokus o usmíření s veřejností i zbytkem Evropské unie.
Bývalý předseda sociální demokracie Liviu Dragnea skončil kvůli podvodům a korupci ve vězení. Sporná reforma trestního zákoníku, která komplikovala boj s korupcí, byla stažena. Zahraniční politika se stala předmětem konzultací, Dančilaová v Bruselu i doma hodila všechny hříchy minulosti na svého bývalého nadřízeného Dragneu.
Čtěte také
Škoda ale už byla napáchána. Následovaly prohrané evropské volby, ve kterých sociální demokraté skončili nejhůře za posledních 30 let. Pak sociálně demokratický kabinet padnul ve prospěch liberálů spřízněných s prezidentem. Teď přišly volby prezidentské, také prohrané. Dančilaová srší povinným optimismem, že její strana získala o přibližně deset procent hlasů víc než ve volbách do Evropského parlamentu.
Jednalo se ale o volby prezidentské, přímé, dvoukolové a volba voličů byla binární. Rozhodnou až volby parlamentní, plánované na prosinec 2020. Sociální demokraté potřebují získat podporu doma i v zahraničí, kde žije přes pět milionů Rumunů, volících většinově liberály. Prezident Iohannis má ale před sebou větší úkol.
V plnění slibu moderního, korupcí nerozžíraného Rumunska mu může pomoct momentální shoda s vládou. Těžší ale bude dokázat, že není a nebyl ve válce s voliči sociální demokracie, ale se sociálně demokratickou stranou.
V posledních parlamentních volbách získala přes 46 % a teď má rok na řádnou opoziční politiku nezatíženou odpovědností vládního angažmá. Pokud budou po příštích volbách vládnout opět prezident a vláda z různých politických rodin, rozdělení společnosti se prohloubí a země bude opět směřovat k chaosu a demonstracím v ulicích. Podobně jako u nás.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
