Thomas Kulidakis: Poziční bitva válečných mašinerií o východní Středomoří
Když na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borell, že „východní Středomoří je klíčová oblast pro Evropu“, věděl, co říká.
Jak na vývoji v regionu záleží, dokazuje posilování vojenské přítomnosti Spojených států amerických, Francie a dalších mocností.
V sázce není nic menšího než rozsáhlé zásoby zemního plynu. Ty se mají skrývat ve vodách omývajících Turecko, Řecko, Kypr, blízkovýchodní státy v čele s Izraelem a Egyptem.
Hledáním a přípravou podmínek komerční těžby vzácných nerostných surovin se zabývají společnosti z Francie, Spojených států amerických, Itálie nebo například Kataru.
Čtěte také
Situace eskaluje od chvíle oznámení ložisek objevených i potencionálních, protože svou část přírodního bohatství chce také Turecko.
To má ale smůlu, že podle výkladu sousedních států zaštiťujících se mezinárodním právem, má jen úzké pásmo pobřežních vod a zbytek připadá regionálním sousedům. Z toho důvodu Ankara uzavřela dohodu o vytyčení pobřežních vod s vládou premiéra Sarrádže v Libyi. Výměnou za pomoc v občanské válce se mělo Turecko vyvázat z izolace v oblasti.
Ostatní země v regionu (Spojené státy, Rusko, Evropská unie a další mocnosti) ovšem dohodu neuznaly. Tak to Turecko zkouší takříkajíc na sílu. Nejdříve vypravilo těžební loď s vojenským doprovodem k řeckým ostrovům. Situaci, kdy se na sebe chystaly ozbrojené složky obou zemí, uklidnilo až Německo (telefonátem kancléřky Angely Merkelové s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem).
Diplomacie v kulisách hrozeb
Ten se pak rozhodl odložit průzkumnou činnost v zájmu dosažení dohody. Odhodlání ale vzalo za své jen po několika dnech, a Turecko svou průzkumnou činnost obnovilo.
Následovalo posílení francouzské vojenské přítomnosti v oblasti, která vyslala svou letadlovou loď Charles de Gaulle. Spojené státy americké svou šestou flotilu posílily o plovoucí vojenskou základnu – na Krétu přiletěly stíhačky ze Spojených arabských emirátů cvičit s řeckými vojenskými protějšky.
Čtěte také
Vše zpovzdálí sleduje Rusko, které může přijít o výhodný obchod případným dokončením plánu na využití zásob zemního plynu ve východním Středomoří (pro zásobování Evropy navrženým plynovodem East Med).
Posilování vojenské přítomnosti ve východním Středomoří, angažmá Francie a Německa, podpora Evropské unie Řecku a Kypru mohou mít několikerý výsledek:
Může dojít k utužení unijní spolupráce, když ostatní členské státy uvidí, že se přistupuje k problémům v duchu principu jeden za všechny, všichni za jednoho.
Při nedostatečné jednotně se ale jen prohloubí neochota členských států řešit jim vzdálené zahraničně politické problémy. Kupříkladu přístup k Bělorusku mohou podmiňovat řešením vlastních priorit. Zároveň ale Turecko může opět využít migraci k nátlaku na Evropu.
Úspěšným nalezením zemního plynu, a jeho přivedením do Evropy přes Itálii a Řecko, se zvýší šance diverzifikovat zdroje energií.
Přesuny armád ovšem znamenají, že diplomacie se odehrává v kulisách hrozeb a odstrašení reálnou silou. V takové chvíli je pak už těžké ustoupit. Úspěch bude znamenat zvýšení kreditu unie ve světě, prohra a případný ústupek, pak ale pravý opak.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
