Thomas Kulidakis: Novoosmanský vliv prezidenta Erdogana na Balkáně
Ve středobodu politické praxe tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je takzvaná novoosmanská ideologie.
Ta spočívá v obnovení slávy a velikosti bývalé Osmanské říše a snaze rozšířit vliv Ankary co možná nejvíce. Mimo jiné v oblasti jihovýchodního Středomoří a na Balkáně. Výsledek tureckých prezidentských a parlamentních voleb je tedy pro celý region obzvláště důležitý.
Jan Fingerland: Erdogan čeká, zda zapálí Turecko
Zázraky se dějí. Ještě nedávno to vypadalo, jako kdyby Turecko nezadržitelně jelo po skluzavce k autokracii. Teď se pro změnu debatuje o tom, zda náhodou prezident Erdogan nemůže prohrát.
Turecko se snaží uspět pomocí své tvrdé, neboli vojenské síly i prostřednictvím měkké, tedy kulturní a obchodní. Pro Egejskou oblast platí možnost první. I kvůli tomu na posledním summitu Evropské unie a Turecka členské státy Ankaru vyzvaly, aby od svých akcí upustila, dodržovala dobré sousedské vztahy a respektovala mezinárodní právo. Praxe je ale odlišná i nadále.
V pobřežních vodách Kypru například Turecko blokovalo a potopením hrozilo těžařům italské společnosti ENI. Protože na tamní zásoby zemního plynu si činí nárok. Ankara také sehrála velkou roli v krachu jednání o sjednocení ostrova. Nepomohlo, že se o ně snažili vrcholní představitelé kyperských Řeků i kyperských Turků.
Turecko je země, která není na cestě do Evropy, ale z Evropy, hodnotí výsledky nedělních voleb komentátor Fingerland
Ulice Istanbulu zaplavili lidé s červenými stáními vlajkami v rukou. Mohutně a hlasitě slavili vítězství Recepa Tayyipa Erdogana v prezidentských volbách. Zvítězil s jasným náskokem a nic mu nestojí v cestě k dalšímu posílení moci. K čemu ji využije?
V případě Řecka dochází téměř každý den k narušování jeho leteckého prostoru tureckými stíhačkami. V rovině verbální ke zpochybňování Lausannské smlouvy, která po první světové válce vytyčila současné hranice Turecka. Do repertoáru tureckých vládních představitelů také patří vyjádření, že Řecko je prodlouženou rukou nepřátelského Západu.
Atény mohou třeba do omrzení vysvětlovat, že k nevydání osmi vojáků uprchlých po pokusu o vojenský puč došlo na základě rozhodnutí nezávislého soudu. Proti němuž se kabinet premiéra Tsiprase odvolal. Nic naplat, podle tureckých protějšků mají prý řecké úřady i vláda dobrou vůli, ale jsou ve vleku nepřátelského Západu. Především některých unijních států, které prý Turecku nepřejí.
Sultán Erdogan
Co se týká oblasti Balkánu, tam Turecko upřednostňuje svou měkkou sílu. Kulturní vliv se snaží šířit prostřednictvím prohlášení, že prezident Erdogan a jeho stoupenci jsou ochránci balkánských muslimů. I přes stále oslabující ekonomiku Erdoganovo vedení prokazuje, že v zájmu dosažení zahraničně politických cílů neváhá místo investic do domácí ekonomiky posílat peníze do zahraničí. Například příslibem utratit na tři miliardy euro na vybudování dálnice spojující Bělehrad a Sarajevo. Tedy Bosnu a Hercegovinu a Srbsko.
Thomas Kulidakis: Druhé kolo prezidentských voleb a noční můra prezidenta Erdogana
Hlasy tureckých voličů žijících v zahraničí mají cenu zlata. Dobře to vědí stávající prezident Recep Tayyip Erdogan i jeho dva hlavní vyzyvatelé.
Oslabující turecká lira, která od začátku roku ztratila pětinu své hodnoty, Turecku umožnila za prvních pět měsíců letošního roku o čtvrtinu zvýšit vývoz na Balkán. Nejvíce obchodovalo s Bulharskem, Řeckem a Slovinskem. Daleko jsou státy západního Balkánu, ale i tam je nárůst významný. Balkánské státy, včetně unijních, by také rády měly napojení na TurkStream vedoucí zemní plyn z Ruska a Transanatolijský plynovod, přivádějící vzácnou nerostnou surovinu z Ázerbajdžánu.
Na základě tohoto vlivu není možné říci, že by snad prezident Erdogan mohl očekávat naplnění svých slov, že na Balkáně v dobrém vzpomínají na Osmanskou říši. Přece jen, tamní moderní státy mají ve svém vínku boj za osamostatnění od nadvlády Velké Porty. Stěží připojí prezident Erdogan část Balkánu k svému státu, o němž říkal, že je mu jeho skoro 800 tisíc kilometrů čtverečních těsných. Ale to novodobý sultán ani nepotřebuje. K uspokojení těchto ambicí působí v části Sýrie a Iráku.
V případě Balkánu je pro Erdogana důležité, že s ekonomickou mocí přichází politický vliv, a možnost žádat o laskavost. Což se projevilo například v Kosovu a zmíněné Bosně a Hercegovině. V Kosovu, za zády premiéra Haradinaje místní tajná služba unesla šest tureckých občanů, a předala je tureckým protějškům. Stálo to místo šéfa tajné služby a ministra vnitra.
V Bosně a Hercegovině tehdy ještě kandidátovi Erdoganovi politický vůdce muslimských Bosňáků umožnil vést předvolební kampaň v Evropě. Takže Turkové, kteří si kvůli zákazu unijních zemí nemohli prezidenta Erdogana poslechnout doma, přijeli za ním do Sarajeva a pozdravili ho skandováním „sultán Erdogan“.
Dokud tedy Turecko bude moci, bude se snažit uplatňovat svůj vliv nadále. V cestě mu stojí především Řecko a Bulharsko, které však na své moci ztratí, pokud Turecku Spojené státy dodají stíhačky páté generace F-35.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
