Thomas Kulidakis: Nová pašerácká stezka a běženci polapení na řeckých ostrovech

20. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na řeckém ostrově Lesbos shořel utečenecký tábor Moria

Řecká vláda má jasno. Za požár tábora Moria mohou sami jeho obyvatelé, kteří si mysleli, že se zoufalým činem z ostrova Lesbos dostanou.

V tom se ale podle aténského kabinetu migranti a uprchlíci zmýlili. Na pevninu kromě nezletilých bez doprovodu nikdo nepůjde. Pašeráci lidí mezitím pochopili, kudy cesta nevede, a zkouší novou trasu.

Čtěte také

Ta je určená především pro movitější, a hlavně odvážné běžence, kterým nevadí dlouhá trasa lodí do Itálie. Pomocí jachet a větších, bytelnějších lodí je obchodníci s vysněným evropským blahobytem a bezpečím dopravují kolem Kréty a Peloponésu. Případně z Peloponésu samotného.

O stále větší oblibě této trasy se mluví dlouho. V poslední době ale kusé informace doplňují nad slunce jasnější důkazy. Jižně od Kréty se do potíží dostala loď s migranty a uprchlíky. Plavba skončila smrtí minimálně dvou dětí a dvou žen.

Když se do Řecka přihnal medikán Janos, zničehonic vyslala nouzový signál další loď s desítkami pasažérů. Podle prvních informací také migrantů a uprchlíků. I tato loď se vypravila ke břehům Itálie – její členité pobřeží a dlouhá praxe tamních pašeráků skýtají větší naději na opuštění Řecka. V něm většina běženců zůstat nechce, protože země se stále potýká s ekonomickými problémy a práce není ani pro osmnáct procent místních.

Hledání cest a cestiček

Čtěte také

To ale neznamená, že by to pašeráci nezkoušeli také jinudy. Po incidentech na řecko-turecké pozemní hranici letos v březnu se řečtí pohraničníci společně s Frontexem pokusili pašování lidí zamezit novým plotem i vyšším operativním nasazením. Ovšem v podstatě souběžně s požárem Morie a ztroskotáním lodě u Kréty na severu Řecka havaroval nákladní automobil vezoucí běžence. Na místě bylo několik zraněných.

V současné chvíli proto platí, že skutečně uzavřená cesta dále do Evropy se týká pouze ostrovů. Jsou obehnané vodou, obyvatel příliš nemají a dostat se z nich na pevninu je skoro nemožné. Jedinou naději skýtají okna příležitostí, když se přeplněné tábory částečně uvolňují. Přednost mají ale zranitelné skupiny, matky s dětmi, rodiny, nezletilí bez doprovodu. Ani ti se ale všichni na pevninu nedostanou. Není se tak co divit, že na místě jsou případy živořící bez jistoty budoucnosti i několik let.

Evropská unie a její řešení

Situaci navíc ztížila karanténní opatření, která běžence omezila na pohybu. Už tak trudný život jim znesnadnila ještě více. Když se roznesla informace o 35 nakažených, došlo k nepokojům a požárům. Údajní žháři, mezi nimi i nezletilí bez doprovodu, kteří se jediní z ostrova dostali, pravděpodobně jednali ve víře, že hůř už být nemůže. Vzhledem k tomu, že řecká vláda se s podporou OSN a Evropské unie rozhodla vystavět tábor nový, moc si nepomohli.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis

Do nového tábora se většina z dvanácti tisíc lidí bez střechy nad hlavou odmítla nastěhovat. Bojí se podmínek stejných nebo horších než v Morii. Mezitím členské státy řeší nerudovskou otázku. Nehledají ovšem umístění pro neživou věc, ale pro lidské bytosti. Vedení Unie slíbilo ústy předsedkyně von der Leyenové i stálého předsedy rady členských států Michela představit novou reformu azylové politiky do konce měsíce. Bude tam prý i silný solidární mechanismus, který neponechá ve štychu jen hraniční členské státy.

Nejen běženci, ale i ostatní musí mít pocit už nejednou viděného. Sisyfova práce oproti hledání společného solidárního přístupu Unie k migraci zdá se výhledově snazší.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související