Thomas Kulidakis: Konflikt v německé vládě kvůli řeckému dluhu

24. květen 2017

Státy platící eurem se v Bruselu sešly, aby schválily už mnoho měsíců zpožděnou druhou prověrku plnění třetího memoranda uzavřeného mezi mezinárodními věřiteli a Řeckem. A zopakoval se už mnohokrát známý scénář.

Před zasedáním řecký parlament schválil další balík škrtů, představitelé eurozóny a Evropské komise vyjadřovali optimismus a pak z dohody tak jako tolikrát v minulosti sešlo.

Výsledkem je nejistota, jestli Atény obdrží další splátku finančních prostředků, které dostávají výměnou za takzvané reformy, které spočívají především ve zvyšování daní a škrtech ve všech možných oblastech. Už v červenci by tak Řecku mohly chybět peníze na splátku více než sedmi miliard eur.

Nedosažení dohody také znamená, že se Řecko nebude moci ještě stále zúčastnit kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky. Jediný dosažený výsledek je, že předseda euroskupiny klasicky slíbil, že za tři týdny už určitě, ale určitě bude dosaženo dohody.

V samotném jádru neshody byly dva důvody. Za prvé, některé státy v čele s Německem a jeho ministrem financí Wolfgangem Schäublem si chtějí ponechat možnost určité páky vůči Aténám, které mohou v případě potřeby kdykoliv fiskálně přidusit.

Řecký parlament schválil další balík škrtů

Však také nejrůznější populistické strany v Evropě, britskou stranou UKIP počínaje, přes francouzskou Národní frontu až po Alternativu pro Německo konče ve své argumentaci říkali, říkají a říkat budou: Podívejte, co udělal establishment s Řeckem, je z něj protektorát.

Druhý a závažnější důvod je pokračující neshoda mezi některými státy eurozóny, opět v čele s Německem doplněném o několik spojenců a Mezinárodním měnovým fondem.

Stále stejné chyby

Mezinárodní měnový fond opakovaně tvrdí, že podmínky stávajícího memoranda jsou nerealistické, musí se upravit a především dluh Řecka musí věřitelé snížit. Jinak je podle mezinárodní finanční instituce skutečný růst řecké ekonomiky v nedohlednu.

Pokud tedy státy eurozóny chtějí, aby se MMF připojil ke stávajícímu programu, mají podle této instituce dostát svému slibu z května roku 2016. Tedy detailně rozpracovat příslib snížení dluhové zátěže.

Logo

V tomto ohledu je zajímavý konflikt, který probíhá v samotném Německu. Do konfliktu se dostal resort zahraničí a financí. Šéf německé diplomacie a sociální demokrat Sigmar Gabriel podobně jako v minulosti kritizoval jestřábí přístup konzervativního ministra financí Schäubleho. Tentokrát otevřeně prohlásil, že Řecku bylo seškrtání dluhu slibováno znovu a znovu, pokud dostojí svým závazkům. Což podle Gabriela udělalo.

„Nyní musíme i my dostát svému slibu. Nesmí dojít k jeho nenaplnění kvůli odporu Německa,“ řekl Gabriel v rozhovoru s německým deníkem Süddeutsche Zeitung. Mluvčí jeho resortu pak na vládní tiskové konferenci řekl, že „je v zájmu Německa, aby se nedostalo příliš do izolace“.

Vzhledem ke skutečnosti, že názor a pohled Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu na hodnocení otázek týkajících se Řecka není příliš rozdílný.

Ale podle ministra Schäubleho po ukončení stávajícího memoranda třeba ani seškrtání dluhů nebude nutné. Protože Řecko se vrátí ke konkurenceschopnosti. Jak se mu to zatím prostřednictvím tupých škrtů daří, to všichni víme. Nijak.

Třeba ale ministr Schäuble změní názor po německých volbách. Každopádně Evropané těžko mohou věřit řečem o vzájemné solidaritě, když se v otázce Řecka opakují stále stejné chyby a ani sliby věřitelů neplatí.

Už v červenci by Řecku mohly chybět peníze na splátku více než sedmi miliard eur
autor: thk
Spustit audio