Thomas Kulidakis: Klimatická změna a krétský dovolenkový ráj pod vodou

9. duben 2019

V České republice se zatím změna klimatu naší planety projevuje především suchem, mírnou zimou a nebývale horkým létem.

Ve Středozemním moři naopak přituhuje. Extrémními výkyvy počasí trpí také dovolenkový ráj pro mnoho českých turistů Řecko.

Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy

Celkový dluh Řecka Evropskému stabilizačnímu mechanismu představuje 204 miliard eur

Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.

Ostrov Kréta zasáhly už podruhé za měsíc a půl povodně, které vystřídaly přívaly sněhu. Otázkou tedy zůstává, zdali je možné ještě plánovat dovolenkové radovánky v místě, kde i bůh Zeus podle mytologie trávil své dětství.

O proměnách klimatu není sporu, protože je zažíváme každý den na vlastní kůži. Spory se už vedou pouze o to, do jaké míry za vše může činnost člověka nebo se jedná o přirozený projev přírodního cyklu.

V tomto ohledu je možné bez obav konstatovat, že příklon k emisně čistším technologiím a zdrojům energie, více třídění odpadu a hledání náhrady kupříkladu plastů asi uškodit nemůže. To vše je ale běh na dlouho trať, který může pomoci příštím generacím, ale neřeší zcela naši současnost.

Ostré slunce, alkohol, doprava i moře

Thomas Kulidakis: Letošní rekordní turistická sezona řeckou ekonomiku nespasí

Thomas Kulidakis

Řecká ekonomika se už skoro deset let potýká s následky hospodářské krize. Letošní rok se ale nese ve znamení mírného optimismu plynoucího z prozatím rekordní turistické sezony. Odhadované výnosy se pohybují kolem čtrnácti až patnácti miliard euro. Je ovšem otázka, jak moc může turismus přispět k obnově prosperity jihoevropského státu v delším než krátkodobém horizontu.

V samotném Řecku uplynulý rok vypadal následovně. V létě byly tragické požáry, které si jen na předměstí Atén vyžádaly přes sto obětí. Následoval středomořský tajfun, neboli medikán. Pak přišly přívaly sněhu, které zasypaly v půlce února také Krétu.

Na přelomu února a března došlo k záplavám na západě ostrova. Tedy v oblasti dovolenkových destinací Chania a Rethymno. Řecká vláda právě vyčlenila na opravu škod přes 90 milionů euro. Státní pokladna si ale příliš neodpočine, protože přes uplynulý víkend došlo k dalším záplavám, tentokrát na východě a jihu ostrova.

Mnoha českým turistům známá letoviska, jako například Sitia nebo Ierapetra se proměnily v řeky. Voda poničila domy, cesty, ohrozila mosty. Škody se odhadují až na stovky milionů eur. Záchranné složky zůstávají v pohotovosti a zatím úspěšně zachránily přes 20 lidí před zraněním či smrtí.

Češi své Řecko milují a nenechají si ho sebrat, říká mluvčí Asociace cestovních kanceláří

02088962.jpeg

Prodej zájezdů se během posledních týdnů v Česku i dalších evropských zemích zvyšuje. Češi nákupy neodkládají, velký zájem turistů hlásí jihoevropská přímořská letoviska v čele se Španělskem, ale také znovu objevené destinace, jako třeba Bulharsko nebo Maďarsko.

Řečtí meteorologové přesto ujišťují, že letní sezóna by se měla vyznačovat tradičně příjemným klimatem, kterého si turisté zatím každý rok užili. Navštíví tedy pláže, památky, budou se moci najíst a užít si případné výlety do sytosti. Turismus představuje už nyní zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu Řecka, je tedy možné očekávat, že vše bude v pořádku.

Mezi největší problémy pro naše turisty bude jako vždy patřit, jak sehnat místa dříve, než je vykoupí třeba Němci nebo Britové. Dávat pozor na ostré slunce, alkohol, dopravu i moře. Přesto ale je na pováženou, jak málo se přijímají právně závazná mezinárodní opatření, která zajistí dovolenkové ráje ve Středomoří i našim dětem a dětem jejich dětí.

Dokonce i právně nezávazná Pařížská klimatická úmluva hrozí zajít na úbytě podobně, jako svého času Kjótský protokol. Obzvláště, když se z ní stáhly Spojené státy vedené Donaldem Trumpem.

Thomas Kulidakis

Znečištění životního prostředí ale nezná hranic, a proto by naši volení zástupci udělali nejlépe, kdyby více neotáleli. Pro budoucnost stojí za to odříci si i část stávajícího pohodlí. V Egejském moři například na řeckém ostrově Tilos přešli na výhradně obnovitelné zdroje energie.

Spustit audio