Geopolitické soupeření o šestici států západního Balkánu je v regionu vidět na první pohled.
O jihovýchodní bránu do Evropské unie soupeří momentálně Čína, Evropská unie, Rusko a Spojené státy americké. Každá mocnost má své vlastní zájmy, které prosazuje sobě vlastním charakteristickým způsobem.
Doporučení Evropské komise zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Makedonskou republikou se na svých stránkách věnuje server Balkan Insight. V úvodu svého článku si všímá prohlášení šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové.
Stačí se podívat do Srbska, v jehož hlavním městě Bělehradě je poblíž hlavní dálnice vedoucí na jihovýchod nepřehlédnutelný billboard slibující partnerství pro lepší budoucnost s ruským Gazpromem.
Nebo dále po stejné trase je jasně vypovídající připomínka, že lepší časy čekají obyvatele Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v případě spolupráce s čínskou rozvojovou bankou spojenou s budováním novodobé Hedvábné stezky.
Tyto příklady vystihují přístup Moskvy a Pekingu. Čínské peníze se při budování předmostí k obchodní expanzi na unijní trhy neptají, vyžadují jen vděčnou spolupráci. Stejně tak se neptá ani ruská vojenská moc, která nabízí nehynoucí přátelství a údajnou ochranu za pouhou loajalitu.
V lidských dějinách se často stává, že se otevře okno příležitosti k vyřešení letitých sporů mezi státy a národy. Jedním z nich je také souběh období vládního angažmá příznivců umírněných postojů k otázce jména severního souseda Řecka. Země, která vznikla po rozpadu Jugoslávie a do Organizace spojených národů byla přijata pod oficiálním jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Evropská unie se však ptá, a také prosazuje určité reformy, které směřují ke stabilitě institucí a fungujícímu právnímu státu. A především k vyřešení základního problému západního Balkánu, jímž jsou historické spory se sousedy. Jejich urovnání je jedna ze základních podmínek vstupu do Evropské unie.
Výměnou Evropská unie nabízí členství v elitním klubu evropských států a především nemalé prostředky na rozvoj svých členů. Což je obzvláště lákavá komodita v regionu, jehož obyvatelé v průměru dosahují pouze třetiny unijního průměru životní úrovně.
V případě Spojených států platí, že jejich zájem je spíše strategický. Washington má enormní zájem zabránit rozšiřování vlivu Ruska ve strategické oblasti. Když tedy naposledy albánská ministryně obrany při návštěvě USA nabízela prostor pro vojenské základny, argumentovala především právě „zabráněním růstu vlivu Ruska v regionu“.
V tomto ohledu prozatím Rusko spíše ztrácí. Poté, co přišlo o Černou horu, která se stala nedávno členem NATO, soustředí se především na Srbsko. A snaží se zhatit dohodu mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie o oficiálním jméně země, který by už nemusela vystupovat pod provizorním jménem přepisovaném zkratkou FYROM.
Po téměř třiceti letech se naskytla šance vyřešit spor mezi Řeckem a jeho severním sousedem o jméno státu, přijatého do Organizace spojených národů pod jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. V sázce není jen možnost dokázat, že lze smírem urovnat národovecký spor, ale jedná se také o geopolitický vliv na západním Balkáně.
Cílem Kremlu je, aby se vláda ve Skopje dále nemohla dostat do euroatlantických struktur. Tedy ani do Evropské unie, ani do NATO. A tak Moskva doporučuje oběma stranám sporu neustupovat. Přesto se ale zatím zdá, že nabídka Kremlu je méně lákavá.
Nejzásadnější je ale vývoj pro Evropskou unii. Bezpečnost, ekonomická i politická stabilita západního Balkánu je totiž zásadní také pro stabilitu členských států Evropské unie. V jejich přímém zájmu je tedy na region nezapomínat a pomáhat mu v souladu s unijními hodnotami, jak jen je možné.
Dnešní začátek čtyřdenní cesty šéfa Rady Evropské unie Donalda Tuska po regionu navazuje na předchozí návštěvu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové i eurokomisaře pro rozšíření Johannese Hahna.
Vše má vyvrcholit 17. května v Sofii, protože právě bulharské předsednictví stojí v čele frenetické snahy Evropské unie dohnat a předehnat ostatní vlivné mocnosti v regionu, který je pro unii důležitý právě svou blízkostí. Nutno dodat, že v tomto ohledu je záslužná také dlouhodobá snaha české diplomacie, která se oblasti západního Balkánu věnuje stabilně.
Ovšem pořád existuje nebezpečí, že setkání Evropské unie a států regionu v Sofii skončí trapným fiaskem, protože státy Evropské unie, které neuznávají Kosovo, stále zvažují svou účast. Ale to nic nemění na tom, že západní Balkán je naším enormním zájmem. A právě nové členské státy, se svou zkušeností přístupu do unie, mohou sehrát zásadní roli v směřování západního Balkánu pro nás žádoucím směrem.
Spor mezi Kosovem a Srbskem je údajně příčinou toho, že mnoho radiobudíků či hodin v mikrovlnných troubách jde už několik týdnů až o šest minut pozadu. Postiženo je...
V Haagu začne soud s vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžićem, který se odvolal proti trestu 40 let vězení.
Albánie a Makedonie jsou ve zprávě hodnocené jako země „středně připravené“ pro členství v oblasti reforem hospodářství, zákonodárství a právního státu.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
