Thomas Kulidakis: Druhé kolo prezidentských voleb a noční můra prezidenta Erdogana
Hlasy tureckých voličů žijících v zahraničí mají cenu zlata. Dobře to vědí stávající prezident Recep Tayyip Erdogan i jeho dva hlavní vyzyvatelé.
Těmi jspou bývalá ministryně vnitra a kandidátka Strany dobra Merel Akşenerová a kandidát hlavní opoziční Republikánské lidové strany Muharrem Ince. Všichni se tedy logicky snaží v zahraničí získat co možná největší podporu způsobem, který je zároveň vystihuje.
Turecká železná lady má šanci porazit Erdogana. Je třeba obnovit demokracii, tvrdí politička
Za sedm týdnů se v Turecku uskuteční prezidentské volby. A jak tvrdí britský deník Guardian, jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci postavit se současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, je Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra (IP).
Prezident Erdogan a jeho stoupenci kvůli odporu západoevropských zemí nemohou vést přímou předvolební kampaň v zahraničí. Unijní státy jako Německo, Nizozemsko, Rakousko i Švýcarsko tureckou předvolební agitaci už předem zakázaly. Ovšem přibližně tři miliony tureckých hlasujících je příliš velká síla, aby se s rozhodnutím zahraničních úřadů prezident Erdogan smířil.
Když tedy nemohl za svými potenciálními voliči, nechal je přicestovat k němu. Za pomoci Unie evropských tureckých demokratů, vlivové organizace blízké jeho vládní straně a předsedy bosenských muslimů Bakira Iztetbegoviće, promluvil k emisarům turecké diaspory v Evropě prezident a kandidát Erdogan v Bosně a Hercegovině.
Thomas Kulidakis: Turecké lavírování se může vymstít Západu i samotné Ankaře
Mustafa Kemal Atatürk z nemocného muže na Bosporu učinil silnou zemi, položenou na základech sekulárního republikánského zřízení po vzoru západních společností. Zemi, která obzvláště po druhé světové válce pevně zakotvila v západních strukturách. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan ale její směřování postupně obrací.
V prostorách bývalého Olympijského stadionu v Sarajevu se sešlo deset až dvanáct tisíc účastníků z celé Evropy, kteří tureckou hlavu státu pozdravili skandováním „Bůh je veliký“ a „sultán Erdogan“.
V průběhu shromáždění se prezident Erdogan pokusil s heslem „z Evropy k světu“ dosáhnout několika cílů zároveň. Za prvé prohlášením, že zákaz kampaně v unijních zemích svědčí o jejich nedemokratičnosti, zkusil motivovat v zahraničí žijící turecké voliče, aby měli potřebu jej bránit a hlasy mu hodili tak říkajíc naschvál.
Sázka na jistotu je nejistý podnik
Za druhé v zahraniční žijící Turky vyzval, aby se ucházeli o občanství hostujících zemí, aby se mohli účastnit tamního politického života a ovlivňovat místní politiku. Tím vyslal vzkaz do zahraničí, že pokud bude zvolen a jeho plán vyjde, nebude se rozpakovat využívat turecké občany pro své cíle.
Tak, jako v roce 2017, kdy před německými parlamentními volbami doporučil nevolit kancléřku Merkelovou, protože je prý k Turecku nepřátelská. Aby se turecká menšina nebála ztráty kontaktu s domovskou zemí, chytře ji Erdogan ujistil, že takzvané modré karty umožňující Turkům žijícím v zahraničí volit, zůstanou v platnosti.
Odliv vzdělanců z Turecka: tvrdé zákroky vlády vytlačují intelektuály ze země
Server britské stanice BBC se ve své reportáži zaměřuje na odliv vzdělaných lidí z Turecka. Ti ze země odcházejí kvůli utlačování ze strany vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jednašedesátiletý Bülent Somay z Turecka odejít nechtěl. Podle jeho slov ho ale k emigraci donutila situace v zemi. Profesor jedné z istanbulských univerzit se rozloučil se svými studenty a odešel do Bruselu, kde mu, jak sám věří, nehrozí žádné nebezpečí. Akademik je jedním z mnoha intelektuálů, kteří odcházejí do zahraničí kvůli politické situaci v Turecku.
Třetí neméně důležitý motivační vzkaz pro Turky v zahraničí spočíval ve vizualizaci, neboť prezident Erdogan vystupoval na jevišti, na kterém se kromě jeho podobizny skvěla také obrovská podobizna Mustafy Kemala Atatürka. Prezident Erdogan ji ale nevyužívá na znamení své oddanosti modernizaci a sekularizaci Turecka po vzoru svého předchůdce.
Jeho cílem je vzbudit v tradičně historicky silně cítících Turcích pocit romantismu. Implikujícího, že i prezident Erdogan je velký vůdce, ochránce Turků i muslimů na Balkáně, v západní Evropě i kdekoliv jinde. A po svém zvolení bude ještě větší vůdce, jak říkají jeho příznivci, „sultán“.
Thomas Kulidakis: Zákaz vést kampaň v Evropě může tureckému prezidentovi pomoci
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že v rámci předčasných voleb vyhlášených na 24. června chce vést kampaň i v unijních členských státech.
Jeho dva hlavní soupeři mají v tomto ohledu ale jistou výhodu. S emisary diaspory se setkávají doma a těží ze svého původu. Akşenerová i Ince jsou totiž potomci Turků, kteří v dobách pádu Osmanské říše museli odejít z Balkánu zpět do budoucího moderního Turecka.
Ince je označovaný za „Kemalova bojovníka“, tedy stoupence Atatürkova odkazu republikánství a sekularizace. Akşenerová nedávno získala přízvisko „Asena“, podle mytologické vlčice, matky prvních Turků. Tvoří alternativu pro voliče, kterým se stýská po umírněné islámské verzi Turecka před změnami prezidenta Erdogana.
Oba také slibují napravit vztahy s Evropskou unií, což může být sympatické šesti milionům Turků, z nichž na pět a půl milionu žije v zemích západní Evropy.
Průzkumy veřejného mínění se měsíc před předčasnými tureckými volbami shodují, že prezidentu Erdoganovi chybí k výhře v prvním kole přibližně osm procent hlasů. Jeho dva hlavní protikandidáti mají v součtu více než on a v druhém kole se hodlají podpořit. Hlasy zahraničních Turků tedy mohou hrát zásadní roli a původní sázka na jistotu prezidenta Erdogana je stále více nejistý podnik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
