Thomas Kulidakis: Čeští spojenci v jihovýchodní Evropě před unijním summitem o penězích
Na jednání o penězích se unijní státy jihovýchodní Evropy chystají do Bruselu vyrazit s požadavky a představami blízkými České republice.
V otázce příštího sedmiletého rozpočtu mají Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko i Slovinsko jasno v hlavním bodu výdajové stránky. Vlády v jednotlivých metropolích chtějí více peněz na vyrovnání rozpočtových rozdílů mezi bohatšími a chudšími částmi unijního spolku.
Čtěte také
Touha je to pochopitelná a snadno vysvětlitelná pohledem na předchozí roky. V letech 2015 až 2017 představovaly unijní fondy skoro osmdesát procent všech veřejných investic Chorvatska. V Bulharsku a Rumunsku to bylo skoro padesát procent, v Řecku přes třicet pět, ve Slovinsku čtvrtina.
Už v návrhu původního rozpočtu na příštích sedm let si měly Bulharsko, Rumunsko a Řecko na rozdíl od většiny ostatních zemí polepšit. Dané země tedy nemají důvod, aby se chovaly jinak ve vztahu k revidovanému návrhu předsedy rady členských států Charlese Michela. Ten snížil celkový objem financí částečně kvůli koronaviru, brexitu a hlavně coby ústupek požadavkům takzvané šetřivé pětky, tedy Dánska, Finska, Nizozemska, Rakouska a Švédska.
Peníze bez podmínek
Čtěte také
Minimálně Bulharsku a Rumunsku se nelíbí návrh dodatečného zdroje financí z obchodu s emisními povolenkami. Zde se ve svém názoru může na jejich podporu spolehnout mimo jiné i Česká republika. Tradičně nepříliš bohaté země jihovýchodní Evropy navíc ohrožuje propad v důsledku opatření k omezení šíření koronaviru a snížení objemu turistického ruchu.
Přejí si proto co nejsnadnější přístup k navrženému balíčku obnovy unijního hospodářství poškozeného karanténními opatřeními. Z šetřivé pětky se v tomto ohledu stala čtyřka, protože nejhlasitěji se proti loženým financím staví Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko.
Jejich představa přísných podmínek poskytování peněz z balíčku 750 miliard eur se nelíbí žádnému ze států jihovýchodní Evropy. Charakteristicky se v tomto směru ozývá Řecko, které po skoro deseti letech drastického šetření další půjčky podmíněné přísnými podmínkami odmítá. Podle vyjádření před samotným summitem vedení unijních států vše vypadá tak jako v minulosti.
Bývalý východní blok spojují v Unii podobné zájmy, z nichž se v hospodářském ohledu snadno mohou vytvářet politická spojenectví. To se promítlo už ve společném dopise skupiny přátel koheze. Patnáct států včetně České republiky v něm vyjádřilo své rozpočtové priority.
S výjimkou Chorvatska, které se coby předsednická země k podpisu nepřipojilo, stály po boku naší republiky všechny státy jihovýchodní Evropy. Byli tam ale i další potenciální přirození spojenci typu Portugalsko a Řecko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Filip Nerad: Unijní země dostaly návod, jak vyjít z karantén. Zvolit trasu si musejí samy
Evropská komise představila strategii, jak by členské země měly uvolňovat krizová opatření přijatá kvůli šíření koronaviru.
-
V Unii doutná tichá válka o peníze z unijního rozpočtu
Komise předložila první návrh finančního rámce 2021–2027. Jde o peníze na jednotlivé politiky, na boj s klimatickou změnou nebo na u nás tolik sledované zemědělské dotace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka