Thomas Kulidakis: Česká státnost, připomínka povstání Řeků proti osmanské okupaci a pěstování vztahů mezi spojenci

Povstání proti osmanské okupaci v roce 1821 se totiž odehrálo po vídeňském kongresu, na kterém se tehdejší evropské velmoci rozhodly, že jejich koncert nebude hrát coby doprovodná kapela rozpadu velkých monarchií v důsledku lidových povstání a revolucí. Svatá aliance, tedy spojení Ruska, Rakouska a Pruska, měla dohlížet, aby se poměry neměnily.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Řecko si omezováním turistů kvůli koronaviru ekonomicky škodí

Svaté alianci vůbec nevadilo, že míchá dohromady katolické Rakousko s pravoslavným Ruskem a protestantským Pruskem. Důležité bylo, aby deklarovaní křesťanští vládci zabránili revolucím, a především opakování událostí francouzské revoluce. Povstání Řeků pouhých šest let po narýsování budoucnosti Evropy, žijící v neměnnosti stávajících pořádků, přišlo nevhod, ale mělo jednu výhodu. Postupem času získalo podporu Francie, Ruska a Velké Británie.

Rusko jako jediný člen Svaté aliance mělo v pozici „ochránce pravoslavných“ dlouhodobé nevyrovnané účty s Osmanskou říší – právě na její účet chtělo získat geopolitickou výhodu. Velká Británie a Francie jakbysmet, navíc nechtěly připustit přílišný úspěch Ruska na úkor nemocného muže na Bosporu. Tehdejší tři evropské mocnosti prvního řádu tedy vystoupily proti Osmanské říši, v roce 1827 zničily v bitvě u Navarina její flotilu a začal se rodit úsvit nového řádu. Uznání nezávislosti Řecka byl precedens, který dal do pohybu další události.

Blahopřání spojencům

Jak píše ve svém blahopřání Řecku Poslanecká sněmovna České republiky, tradičně dobré vztahy obou zemí začaly už příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje – jejich sochy ostatně zdobí i pražský Karlův most. Poslanci pokračují, kde prezident končí, a vzpomínají inspiraci Masarykovu řeckou starověkou demokracií, vyzvedávají vzájemnou kulturní výměnu i fakt, že naše země tradičně spolupracovaly v minulosti i nyní. Petřínská rozhledna se rozsvítila řeckými barvami. České instituce se tedy přidaly k blahopřání po boku jiných zemí světa.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis|foto:Archiv Thomase Kulidakise,Český rozhlas

Je třeba také vzpomenout, že tisíce řeckých dětí našly na konci čtyřicátých let útočiště v Československu, v současnosti řada občanů obou zemí pracuje a žije v Řecku i České republice. V Řecku je populární Česká republika nejen jako cíl turistů, ale je pokládaná také za rozvinutou, fungující zemi s bohatou kulturou. Řecká antika a řecké krásné pláže lákají statisíce českých turistů. Blahopřání našich představitelů zaznělo po boku velmocí i mocností, ty největší nevyjímaje. A to je dobře. Tak se pěstují vztahy mezi spojenci.

Autor je komentátor Českého rozhlasu