Thomas Kulidakis: Bující koronavirus zkrotil nelegální migraci. Čas k řešení migrační minulosti i budoucnosti

25. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Migranti z Alžíru pobývají v ruinách domu nedaleko města Velika Kladuša

V meziročním srovnání klesl počet nelegálních migrantů a uprchlíků, kteří se dostali do Evropy, ve všech měřitelných statistických ohledech. Koronavirus projevil jednu ze svých lepších vlastností a poskytnul čas na vyřešení situace běženců už v Evropě přítomných i těch, kteří teprve přijdou.

V lednu 2021 podle Frontexu přibylo na řecké ostrovy 757 lidí-běženců, což je meziročně o 83 procent méně. Dále po východní migrační stezce na Balkáně úřady oficiálně zaznamenaly pokles o procent 14, tedy 2 154 lidských duší. Středomořská cesta přes Itálii a Maltu zaznamenala pokles o 53 procent, západní o 48 procent. Výše zmíněnou statistiku je potřeba pojmout jako příležitost, která evropským státům neočekávaně díky covidu-19 spadla do klína.

Čtěte také

Z daných čísel, za kterými se skrývají lidské osudy, vyplývá, že nejaktivnější je neustále migrační trasa východní, od Turecka přes Řecko a zbytek jihovýchodní Evropy dále do Unie. Přes Itálii a Maltu totiž prošlo v uvozovkách jen 594 lidí.

Na Balkáně, především v Bosně a Hercegovině, se uprchlíci a migranti neocitli mávnutím kouzelného proutku. Vzhledem k situaci je ale možné posílit čtyři základní složky řešení nelegální migrace, protože očekávat, že se zase po otevření hranic a konci karanténních uzávěr nezvýší, je nepřípadná naivita.

Co teď...

První k řešení je situace migrantů a uprchlíků, kteří se už na starý kontinent dostali. V Řecku se podařilo uvolnit místo v ostrovních táborech více než o polovinu. Počet nevyřešených žádostí o azyl se řeckým úřadům podařilo snížit také skoro o polovinu, přičemž je i tak potřeba vydat rozhodnutí ve skoro 80 tisících žádostí.

Čtěte také

Uprchlické rodiny už netáboří na náměstích a v parcích hlavního města Atén, ale jsou v různých formách dočasného ubytování.

Bohužel váznou návraty odmítnutých žadatelů především do Turecka. Ankara od loňského 15. března zastavila přesuny, Řecko požádalo Unii o pomoc s návratem skoro 1 500 odmítnutých migrantů Turecku. Aténská vláda ve spolupráci s Unií, OSN a dalšími mezinárodními a neziskovými organizacemi se i přesto musí starat o přibližně 160 tisíc lidských duší.

Další složka je humanitární pomoc, která je potřeba obzvláště na Balkáně. U hranic s Chorvatskem, v Bosně a Hercegovině, je mnoho ze skoro 8 tisíc migrantů bez střechy nad hlavou – žijí ve sněhu, v horách, kde se dá.

V tomto ohledu je chvályhodná česká stopa. Například na přelomu února a března proběhne v Sarajevu předání české sbírky spacáků, bund a podobně zorganizované neziskovou organizací Pomáháme lidem na útěku za podpory našeho Ministerstva zahraničí v hodnotě skoro půl milionu korun. Je jen dobře, že na místě má být i česká velvyslankyně v zemi.

…a co potom

Dále je potřeba řešit ostrahu hranic. Kromě Unií poskytované podpory balkánským zemím se prodloužil plot na turecko-řecké pozemní hranici a instalovaly se sledovací systémy schopné monitorovat situaci až patnáct kilometrů do hloubky tureckého území. Projekt za patnáct milionů eur zafinancovala Evropská unie.

Ostraha hranic se ale musí odehrávat v souladu s mezinárodním právem. Jak moc se dodržuje, ukáže výsledek vyšetřování Frontexu unijními institucemi. Unijní pobřežní stráž, tedy podílející se státy, a také řecké i chorvatské úřady se musí vyrovnat s obviněním, že se dopouští nelegálního zatlačování běženců mimo unijní území.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis

Čtvrtá a velmi důležitá složka je dokončení reformy azylové politiky, která odejme většinu zátěže z hraničních zemí a zapojí spravedlivě do dění všechny členské státy. Německé předsednictví v tom dokázalo pokročit jen částečně, tíha nalézt řešení přijatelné pro všechny tedy leží na Portugalsku.

Kompromisem může být mimo jiné ochota ostatních unijních států řešit azylová řízení, pomáhat na místě a hlavně na bázi dobrovolnosti a pobídek přebírat běžence z nejvíce zatížených států. Čas se krátí a byla by chyba nevyužít koronavirové okno příležitosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související