Thomas Kulidakis: Bolest a slast nevizionářského vánočního poselství prezidenta Zemana

Prezident Miloš Zeman při vánočním poselství 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Miloš Zeman při vánočním poselství 2019

Vánoce by měly být svátky odpuštění, pochopení a vstřícnosti. V tomto duchu je vhodné nahlížet také vánoční poselství přímo zvolené hlavy České republiky.

Z hlediska hodnocení stavu ekonomiky a blahobytu naší země prezident dodržel linii svého dlouhodobého vystupovaní. V souladu s mnohokrát opakovaným postojem premiéra Andreje Babiše a zbytku vlády pochválil nízkou úroveň nezaměstnanosti a šlapající ekonomiku.

Jak sám řekl, chlubil se s tím také velvyslancům jiných zemí. Při hlubší analýze by ale musel zmínit, že kupní síla obyvatel naší země je pořád nízká ve srovnání s jinými zeměmi.

Podle Sociologického ústavu Akademie věd České republiky půlka lidí nepobírá minimální důstojnou mzdu, která by měla být přes 31 tisíc hrubého. V Praze přes 36 tisíc kvůli vyšším nákladům. Struktura ekonomiky založené na levných montovnách příliš důvodů k vyhlížení radostných zítřků nedává.

Momentální růst ekonomiky by tedy měl být využit k přechodu na moderní hospodářský model, založený na službách, nových technologiích produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zlepšení školství. Kvalitní vzdělání je totiž základem prospěchu každého státu, každé komunity.

Bez vize do budoucna

Čím je výuka lepší, tím se také snižuje platnost prezidentova vypůjčeného rčení o potřebě bolesti způsobené myšlením. Kritické myšlení je potřeba, v tom má prezident pravdu. Jeho základem je ale dostatek vzdělání, otevřená veřejná debata a snaha po pochopení místo rozdělování. Samotný Miloš Zeman ale pro zakopání příkopů ve společnosti udělal stejně málo, jako jeho odpůrci.

Kapitola sama pro sebe je prezidentovo vyjádření na adresu probíhající změny klimatu. Naštěstí ji nepopírá. Recept na předejití proměně podnebí, případně jak se s ní vyrovnat, jsme ale neslyšeli. Místo toho byli školáci vyzvaní, aby demonstrovali v sobotu místo pátek.

Kdyby ale mládež demonstrovala v sobotu, její chvályhodná snaha by měla rozhodně menší dopad. Zde se hodilo říci, že se všechno musí doučit a u zkoušek nečekat úlevy. Pravda také je, že boj se změnou klimatu musí být globální, Evropa v něm nemůže být sama.

Pochybnosti o vlivu člověka na změnu klimatu jsou legitimní, ale stěží uvěřitelné. Je jisté, že když už nic jiného, činnost člověka jejich průběh urychluje. Zcela nepochybné je, že otrávené životní prostředí, ostrovy plastů v mořích, špatné ovzduší a znečištění dílem člověka jsou.

Místo hádky o to, co je a co není nové náboženství, by bylo lepší vyzvat obyvatelstvo k co nejšetrnějšímu chování vůči životnímu prostředí. Jeho stav milovník objímání stromů jistě zaznamenal.

Pravdu měl prezident v tom, že základem fungující demokracie jsou svobodné volby. Většina vládne, menšina se musí snažit získat více hlasů. Na druhou stranu nikdo nemůže po lidech nesouhlasících s vládou chtít, aby čtyři roky mlčeli. I to patří k otevřené společnosti.

Na místě byla kritika pomalých soudů i staveb všeho druhu, dálnicemi počínaje, byty konče. Prezident vhodně upozornil, vláda a místní samosprávy by se měli činit. Největší chyba poselství byla, že se prezident tvářil, že žijeme na ostrově, a vývoj v zahraničí se nás netýká.

Thomas Kulidakis

Podtrženo sečteno je možné říci, že prezident předvedl standardní výkon, který se dal očekávat. Bohužel postrádal vizi do budoucna a byl pouhým odleskem bryskního, vtipem a bonmoty sršícího Miloše Zemana z 90. let. Vzhledem k času vánočnímu je to možné odpustit, projev nechat odeznít a jít dál, neboť se příliš nezměnilo a do příštích prezidentských voleb nezmění.

Autor je komentátor Českého rozhlasu