Thomas Kulidakis

Dvěma důležitými událostmi se připomněla palčivá otázku nelegální migrace do EU. Ztroskotala běženecká bárka u ostrova Chios a nouzový signál vyslala loď s 357 migranty.

Turecko si dělá, co chce, znovu a zase, přesvědčené, že hru v první lize velmocí a mocností může přežít, aniž by bylo rozdrceno mezi mlýnskými kameny. 

Nově se Bulhaři nepodívají do žádného vnitřního veřejného prostoru bez bezinfekčnosti. V návaznosti na to si Bulhaři začali stahovat certifikáty tempem tisíc za minutu.

„Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne; co je nad to, je ze zlého.“ Tak praví kniha knih, Bible, Matouš 5:37.

Volby skončily, volič rozdal karty se kterými se musí hrát. Problém a určující předpoklad do budoucna je, že ANO je suverénní vítěz a rýsuje se náročná vláda mnoha stran.

Řecko uzavřelo s Francií dohodu o dodatečném nákupu strategických stíhaček a lodí za miliardy eur.

Když mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron o mozkové smrti NATO, nevěděl, že brzký počin části spojenců, v čele s USA a Velkou Británií, mu připraví ponížení.

V případě nelegální migrace jsme si od roku 2015 rozhodně nemohli stěžovat na přebytek dobrých zpráv.

Že v Řecku v létě hoří, je stejně zvláštní jako to, že v Česku v zimě sněží. Poučení z požárů je, že ani v sebehorší krizi se nemá sahat na obory typu civilní ochrana.

Na efektivní společnou migrační a azylovou politiku Evropské unie kombinovanou s účinnou ochrannou unijních hranic čekáme už roky. Nejen my, občané EU, ale i vnější svět.