Těžba kamene a písku na 51 nových místech? Chyběl by materiál na železnice i Dukovany, říká náměstek

Mezi nová strategická ložiska má patřit 51 lokalit. Obavy z tohoto záměru vyjádřil Svaz měst a obcí, podle kterého může vést nařízení k upřednostnění těžby před místními potřebami a hrozí podle nich i vyvlastnění. Pane náměstku, proč podle vás potřebuje Česko těžit větší množství stavebního kamene a štěrkopísku? 

Protože situace začíná být kritická. Začnu kamenem, kde je situace složitější. V současné době máme 242 ložisek kamene, nicméně aktivních z toho je 234. A zhruba do deseti let bude až 60 procent těchto ložisek na konci své životnosti.

Čtěte také

Těžba kamene v Žumberku může pokračovat i přes nesouhlas okolních obcí

To znamená, že postupně budeme mít této suroviny méně a méně. A pokud bychom neudělali nic, tak nebudeme mít v podstatě z čeho stavět stavby, které společnost potřebuje. Jsou to strategické infrastruktury, především dálnice nebo železnice, případně Jaderná elektrárna Dukovany.

Ale pokud vím, tak jste původně předpokládali, že to budou jednotky nových lokalit. Z jakého důvodu se jejich počet rozrostl na 51?

On se nerozrostl. Tuhle informaci, že by se předpokládaly nižší jednotky lokalit, nemám. My jsme vycházeli z toho, co nám dala Česká geologická služba, která pracovala na zadání v linii těch staveb pro Správu železnic a Ředitelství silnic a dálnic.

Počítal s tím Český báňský úřad? Protože alespoň podle zpráv v médiích je úřad teď překvapen a nemá dostatek pracovníků na to, aby to zpracoval. 

Tohle musím dementovat, to je zkreslená informace. 

Čtěte také

Těžba hnědého uhlí v dole Bílina skončí v roce 2033. Rozhodl o tom Báňský úřad

To napsaly Seznam Zprávy. Takže to není pravda? 

Není. Je potřeba si to ověřit. My jsme samozřejmě s báňským úřadem v kontaktu, ale tato informace je zkreslená. Báňský úřad samozřejmě chce, protože je tam více práce na vrcholové úrovni a dochází tam k usnadnění povolovacích procesů, je tam na nejvyšší úrovni úřadu vyšší pracnost. A úřad žádá, aby na tom měl lidské a materiální zdroje. 

Čili úřad nepočítal s těmi 51 lokalitami? 

Ještě jednou. Není pravda, že by s tím nepočítal, ale je tam vyšší míra pracnosti. Strategická ložiska řeší nikoliv prvoinstance, to znamená obecní báňský úřad, ale Český báňský úřad. A tam byla ta zkreslená informace, alespoň pokud vím a ověřoval jsem si to u úřadu, že se jim tam zvyšuje pracnost. Oni na to upozorňují a chtějí, aby se na to myslelo.

A to, že budou prohlášena ta ložiska za strategická, neznamená, že se tam bude stoprocentně těžit.

Obce nejsou kráceny

Ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh Petra Kolínská se pozastavila nad tím, že v tomto záměru se pokročilo o prázdninách krátce před volbami. A upozorňuje, že si ministerstvo vyžádalo zkrácení lhůty pro zasílání připomínek na deset dní. Návrh dostal výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadu regulace. Proč se to všechno děje tak narychlo? Alespoň zvenku to tak vypadá.

Zase budu oponovat. My na tom pracujeme víc než rok. Ty práce jsou postupné, je to detailně vyhodnocené, dělaly na tom stovky lidí.

Ty strategické stavby potřebují určitou kvalitu kamene a štěrkopísku a ne každé ložisko, dokonce ne každý část toho ložiska, splňuje tyto kvalitativní parametry. Všechno je pečlivě vyhodnocené. 

Čtěte také

Ve Zlatých Horách jsou zřejmě tři a půl tuny zlata. Těžba ale přináší problémy, upozorňuje starosta

A je to, zdůrazňuji, v linii staveb. Protože jedna z největších externalit, neboli to, co negativně působí na své okolí, je doprava materiálů. Dnes se to bohužel vozí i na vzdálenost v řádu stovek kilometrů.

Odpověď na vaši otázku je, že tam, kde je potřeba především Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, tak ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) rozhodl, že nehledě k tomu zkrácení jsme lhůtu prodloužili. Takže lhůta pro vyjádření těchto vrcholových organizací měst a obcí byla prodloužena na klasickou dobu, není zkrácená. 

Tam, kde jsme byli požádáni o to, aby byla lhůta prodloužena, jsme vyšli vstříc. Konkrétně termín byl dán na tuto neděli a ve čtvrtek máme jednání se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv. Budeme se s nimi bavit o námitkách, které vůči tomu podaly.

A vy rozumíte těm námitkám, že by takové stavby zatížily obce a jejich okolí hlukem, prachem, zvýšenou dopravou? Nehledě na to, že starostka Suchdola nedaleko Kutné Hory podle Seznam Zpráv varuje, že by se jim obec mohla propadnout a že by mohlo dojít k přerušení pramene, který obec napájí.

Já chci uklidnit obce. Protože to, že je lokalita považována za strategickou, znamená jenom a pouze určité usnadnění povolovacích procesů. V žádném případě nejsou krácena práva měst a obcí. Obec je připomínkové místo a jeho práva nejsou krácena. 

Čtěte také

V Počaplech v Terezína začala naplno těžba štěrkopísku v novém dobývacím prostoru

Je pravdou, že je tam krajní mez a bude se to používat v krajní míře, a to je takzvaný institut vyvlastnění. Zpravidla ty pozemky, kde bude budoucí těžba, patří soukromým vlastníkům. Ale ten institut, který byl do roku 2012 v českém horním právu, nebyl nikdy od roku 1989 v praktické rovině využit. To chci také zdůraznit.

Takže nejde o žádné krácení práv se vyjádřit a správní úřad, který za to bude odpovědný, je Český báňský úřad. A ten velice pečlivě poměřuje ve fázi vyhodnocení správního řízení veřejné zájmy. 

A pokud v dané lokalitě veřejné zájmy, které bude prosazovat obec, budou vyšší, než je zájem veřejný stavět infrastrukturní stavby, tak ta těžba tam nebude probíhat. Ale to předjímám.

Jenom chci zopakovat, že obce nejsou tímto momentem nijak krácené na svých právech.