Tereza Zavadilová: Věk páry, benzínu a slunce
Z tábora ekonomů a podnikatelů je v posledních měsících slyšet takové sýčkování nad tím, kam to hospodářství spěje. Některé vize – přitom vcelku běžně veřejně pronášené – mají až katastrofický náboj: Hrozí nám blackouty, Evropa se řítí do energetické chudoby, zničí nás inflace, zakážou nám jíst maso, seberou stará auta a nedej bože i plynové kotle, což je dezinformace, kterou šíří i prezident Miloš Zeman.
Podkladem těchto hysterických scénářů je evropská energetická politika, respektive iniciativy, které směrují Unii k dosažení uhlíkové neutrality. Podnikatelé z tradičních odvětví a ekonomové jsou často v Česku konzervativně myšlenkově ukotvení, ať už na pravici, či levici, takže ekologické snahy Evropy jsou od začátku líčeny jako pubertální nesmysl, kterému je třeba se ubránit.
Čtěte také
To vše za účelového přizvukování mnohých politiků, protože už před lety se stalo celkem smutným folklórem tuzemské politické scény, že svést něco „na Brusel“ se vždycky hodí. A zkratka, že Brusel ekologickými nesmysly zdražuje Čechům energii a způsobuje inflaci, nyní hezky zdomácněla.
Úplně se zapomnělo na to, že na začátku snah o nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie byla naprosto racionální úvaha – ropa i uhlí se v tomto století prostě dotěží. I kdyby nedošlo ke klimatické krizi, přechodu na zelenou energii by se svět nevyhnul. Čím dříve přechod začne, tím technologicky kvalitnější a tedy méně bolestivý bude.
Protizelená lobby
Letošní energetická krize je způsobena mixem faktorů, celkem dobře známých. Je za tím pandemie, spekulace s emisními povolenkami, politické napětí kolem Ruska a vliv počasí.
Čtěte také
Důvodem rozhodně není žádný přechod na zelenou energii – svět je zatím zcela závislý na fosilních palivech, obnovitelné zdroje hrají jen druhé housle. Krize naopak ukazuje slabost starých energetických zdrojů, které způsobují závislost na plynu z Ruska či ropě z OPECu, tedy většinou na rozmarech autoritativních vládců těchto zemí.
Pochybovat o závažnosti globálního oteplování už brzy bude patřit do hájemství fanoušků konspiračních teorií. Agentura Bloomberg citovala studii, že letošní rok způsobily přírodní katastrofy způsobené změnou klimatu škody za 160 miliard dolarů – patří tam ničivý hurikán Ida ve Spojených státech, povodně v Evropě i tornáda na Moravě.
Mimochodem let, kdy přírodní škody přesáhly stomiliardovou hranici, bylo už šest a všechny nastaly po roce 2011.
Čtěte také
Fosilní paliva sehrála svou jedinečnou roli v historii. Uhlí stálo u počátků průmyslové revoluce, která radikálně zmodernizovala svět. Ropa pomohla vytvořit pozemní, námořní i leteckou dopravu ve 20. století.
Pro současnou dobu se někdy používá název technologická revoluce – a ne náhodou, protože největší inovace běží v této oblasti. Technologie se stále zlevňují a kapacity zvětšují, takže cena energie ze slunce, ze začátku jen dotovaná, už umí být levnější než uhlí.
Baterie mají pořád lepší kapacitu, takže mít solární panel na střeše se vyplatí i domkáři. Že by si člověk nepořídil automobil po roce 2050, což je datum, od kdy by se ve skutečnosti měla zhruba přestat používat auta se současnou technologií spalování, je obava minimálně hodně předčasná.
Kritizovaný Brusel bude na transformaci energetiky dávat sto miliard eur ročně a soukromé peníze, které se v investicích do ekologického výzkumu točí, jsou už o řád jinde.
Drahá energie pro domácnosti i podniky je určitě nepříjemná. Výrobci a distributoři elektřiny, plynu a tepla, kteří okamžitě vyšší ceny přenášejí na zákazníky, jsou často právě ti velmi aktivní v protizelené lobby. Tak proč jim ještě pomáhat.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
