Tereza Zavadilová: Účet za válku bolí hlavně Ukrajinu
Rok od začátku ruské války na Ukrajině se začínají objevovat první celoroční účty. S pocitem zadostiučinění by se zajisté četlo, že největší škody válka způsobila tomu, kdo ji vyvolal. Tak to ale není. Přesto první čísla přinášejí různé zajímavé jevy.
Nejpozitivnější zprávou je zatím asi to, že Evropa situaci zvládla mnohem lépe, než sama čekala. Ano, pomohla mírná zima, která lidem i podnikům zjednodušila šetření s energiemi, především s plynem.
Čtěte také
Ovšem i snaha o úspory je chvályhodná, přece jen, lidé si odvykli jen tak se vzdávat pohodlí. Závislost na ruském plynu klesla během loňska o tři čtvrtiny. Ještě před rokem platila Evropa zhruba miliardu dolarů denně za ruský plyn, nyní je to jen zlomek – plyn de facto proudí jen na východ Evropy včetně Česka plynovodem Družba.
Kromě energetických úspor je dobrou zprávou také mix nových energetických zdrojů. Plyn z Ruska nahradil plyn z Alžírska a Norska a také zkapalněný LNG z Ameriky a Kataru. V Evropě se radikálně zvýšily investice do zelené energie, podle Bloombergu skokově narostla výstavba větrných i solárních elektráren i stavba bateriových úložišť. Výpadek plynu částečně nahrazovala i fosilní paliva, ale rozvoj zelených zdrojů zrychlí přechod k udržitelné energetice.
Se vším se dá žít
To vše má za následek, že ekonomika Evropské unie loni vzrostla o 3,5 procenta, což je za deset měsíců válečného stavu v Evropě skvělý výsledek, obzvlášť s ohledem na to, že začátkem roku se čekal růst jen o maličko vyšší, čtyři procenta. A recese, o které se od léta mluvilo jako o hotové věci pro letošní rok, pravděpodobně vůbec nebude.
Čtěte také
Evropská ekonomika prokázala úctyhodnou odolnost. Protože ale spravedlnost světem nevládne, prokázala ji i ta ruská. Ruská vláda poté, co její vojenské síly napadly sousední Ukrajinu, předpovídala, že se ekonomika východní velmoci propadne o 12 procent. Ve skutečnosti klesla jen asi o dvě procenta a pro letošek jí Mezinárodní měnový fond prognózuje dokonce mírný růst.
Neznamená to ale, že by sankce nefungovaly, spíše se jejich efekt projeví až v delším horizontu, jednak proto, že Rusko přišlo o nové investice a částečně také časovým efektem – například cenový strop na paliva začal fungovat teprve nedávno.
Nejdůležitější efekt pro Rusko shrnula šéfka EU Ursula von der Leyenová. Řekla, že Rusko mohlo Západ vydírat tím, že jej odstřihne od dodávek energie. A během roku se přitom zvládl odpojit sám. Rusko přichází o politickou munici, kterou v plynu mělo.
Čtěte také
Nejsou ale všechny zprávy jenom dobré. Rok trvající konflikt logicky nejvíce odnesla Ukrajina. Její ekonomika je zdevastovaná. Agentura Moody's, která uděluje ratingy, jež jsou vodítkem pro investory, ji hodnotí jen jako stupínek před bankrotem. HDP Ukrajiny loni propadlo asi o 30 procent, výrazně narostl zahraniční dluh i schodek veřejných financí, které enormně zatěžují obranné i sociální výdaje.
Číslo by bylo ještě mnohem horší bez mezinárodní pomoci, která do napadené země proudí. Válka téměř zastavila investice na Ukrajinu a silně poškodila zahraniční obchod. Pro letošek už to vypadá lépe, ale spíše na papíře, počítá se sice jen s mírným poklesem ekonomiky, ovšem už z velkého propadu...
Rok války ukázal, že se vším se dá žít. Aspoň co se ekonomiky týče. Inflace je celosvětově na svém vrcholu za dekády, hospodářství ale drží a i akcie se vrátily skoro na předválečné hodnoty. Dokud ale válka neskončí, opravdový optimismus se nedostaví. Protože všechno se na peníze přepočítávat nedá a každý zmařený život se počítá.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
