Tereza Zavadilová: Svět plný filmových hvězd
Sociální sítě přinesly do světa řadu obřích společenských změn, ač to původně tak disruptivně nevypadalo. Kromě strukturálních politických i ekonomických revolucí je to proměna řekněme sebepojetí i sebeprezentace v estetickém slova smyslu.
Sociální sítě a jejich nekonečné feedy znamenají, že kdo na nich chce být aktivní, musí každou chvíli něco sdílet, natáčet, streamovat. Algoritmy odměňují prezentaci sebe sama a odměnou je větší dosah, takže kdo ho chce, musí se před objektivem předvádět.
Čtěte také
Měřítkem úspěchu je počet lajků, fanoušků, u těch šťastnějších i posílení vlivu, ideálně příliv peněz. Nástup polo- či profesionálních tvůrců obsahu na sociálních sítích znamená, jako by na světě přibylo obrovské množství filmových hvězd, ač jejich posláním nejsou filmová díla, ale krátká, vzápětí zapomenutelná videa ve feedu.
Na sociálních sítích se neprezentují jen novodobé hvězdy, ale také většina, obyčejní lidé, co se bojí, že se ztratí v konkurenci, ať už vztahového či profesního světa. Nese to nový nárok – člověk by měl na fotkách či videích vypadat dobře.
Předplatné estetického vzhledu
Svět, ve kterém byly vysoké estetické nároky doménou herců a zpěváků a ostatní si mohli v poklidu stárnout a tloustnout, je ten tam. Běžní lidé po vzoru celebrit propadají Ozempicu na hubnutí či trendu longevity, aby jejich těla působila co nejdéle co nejmladistvěji. Algoritmus to odmění.
Čtěte také
Proto vcelku dramaticky roste poptávka po službách estetické a plastické chirurgie. Podle zprávy globálního společenství plastických chirurgů ISAPS vzrostla poptávka po kosmetických zákrocích v letech 2020–24 o více než čtyřicet procent.
A celé odvětví se zásadně mění, mainstreamizuje. Dříve byly plastiky drahé, doména zmíněných hvězd či řešení zatěžujících estetických problémů. Nyní se z kosmetických operací stává běžná věc.
Podle ISAPS jsou nejčastějšími zákroky plastiky očí, výplně kyselinou hyaluronovou a injekce botoxu. To jsou relativně levné a málo invazivní metody. A cynicky řečeno, jejich byznysovou výhodou je, že se mohou, možná spíše dokonce musejí, pravidelně opakovat.
Čtěte také
Není to jako velká operace a dost, jako to bývalo dřív. Opravil se velký problém a hotovo. Nyní jde spíše o pravidelnou „údržbu“ a aktualizaci těla a tváře proti stárnutí. S nevelkou nadsázkou se z plastické chirurgie stává subscription economy těla, byť bez formálního předplatného. Opakovanou spotřební službou s vysokou marží.
Podle analýzy Fortune trh estetické medicíny letos přesáhne 110 miliard dolarů a ročně poroste dvanáctiprocentním tempem. Kliniky přiznávají, že na zákroky chodí stále mladší pacienti – nejde tedy jen o boj s věkem, ale využívání toho, že zevnějšek si člověk může libovolně upravovat, i když příroda byla skoupá – podobně jako se u hubnutí už nemusí spoléhat na dril a pevnou vůli, ale editaci těla pomohou injekce.
Unifikovaný vzhled a omezená mimika
Čtěte také
Expanze estetické medicíny má souvislost i s politikou. U dvorů současných silových vládců, typu Donalda Trumpa, se objevují krásní lidé, kteří se prodělanými úpravami nijak netají. Ženy kolem hnutí MAGA, nehledě na věk, prosluly unifikovaným vzhledem jak z kliniky – plné rty a hruď, dlouhé husté vlasy, omezená mimika a výrazné opálení. Takto také vypadají nejbližší Trumpovy spolupracovnice.
Pro politicky preferovaný ženský vzhled se dokonce vžila přezdívka podle letního sídla prezidenta: Mar-a-Lago Face. Estetické úpravy nejsou nic tajného, naopak, slouží jako statusový symbol, znak peněz a moci. Sám o sobě se stává identitou. A má řadu příznivců.
Z byznysového i společenského hlediska jsou estetické operace jen vrcholek ledovce, pod ním je mnohasetmiliardová kosmetická a wellness mašina roztáčená lidskou touhou po vzhledu hezkém na fotky.
Vzniká celý průmysl biologické prezentace člověka. Možná předzvěst budoucího trendu: lidé si prostě budou moci navolit, jak budou vypadat. Jako avatary v počítačové hře.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
