Tereza Zavadilová: Šéfovi se do práce mluvit nebude

Čtěte také

Ohrožuje Trump svobodu slova v USA? Případ Kimmela nebyla cenzura, míní Zrno. Clough: Spíš vydírání

V centru zájmu velkých společností se ocitl udržitelný byznys, nejprve v pojmu korporátní odpovědnost, pak známé ESG, tedy udržitelnost v ekologii, odpovědnosti k lidem a závazek k etickému řízení.

Zatím to zní jako hesla, ale firmy skutečně dělaly spoustu aktivit, na které si politici ještě vůbec netroufli – typu programů pro LGBT zaměstnance i zákazníky, dobrovolných ženských kvót, závazků ke snižování uhlíku, dobrovolnických dnů, péče o zdraví a blahobyt zaměstnanců a podobně.

Hezký svět bere za své...

Důraz na etiku v podnikání měl i hmatatelné dopady. Není to tak dávno, kdy se o práci třeba pokladních v supermarketech vyprávěly hrůzostrašné historky, dřina za málo peněz s omezenými přestávkami. Nyní vycházejí obchodní řetězce v žebříčcích mezi nejoblíbenějšími zaměstnavateli. Kádr IT firem na tom byl nejlépe, v práci byly herny, luxusní jídelny či posilovny. 

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Velcí kluci a svoboda slova

Tenhle hezký svět postupně bere za své. Americká pravice považuje udržitelnost za změkčilost a vrací váhu zpět do byznysu, už nejde o odpovědnost, ale co největší zisk.

První to pochopily velké technologické firmy, které hned začaly nejen zavírat firemní herny a sushi kantýny, ale rovnou vyhazovat lidi. Prezident Trump hned v lednu podepsal dekrety proti antidiskriminační politice firem, takže americká korporace v zásadě poruší zákon, pokud dá přednost barevnému uchazeči či ženě, když se na místo hlásí bílý muž.

Nadnárodní korporace k udržitelnému byznysu vedl především reporting, tedy nutnost či snaha ve výročních zprávách informovat okolí o tom, jak se firma chová. Menší část z toho vyžadovaly úřady, větší veřejnost.

Čtěte také

Trump posiluje v Američanech nenávist. Zároveň ale chce Nobelovu cenu za mír, přibližuje Klvaňa

Mladší zákazníci chtěli ekologické výrobky a etické podnikání firmy, od které si kupují zboží. Velcí investoři, fondy jako BlackRock, požadovali etické podnikání jako záruku kvalitní strategie pro budoucnost. To zlevňovalo firmám i přístup ke kapitálu, a naopak trestalo ty, kterým byla udržitelnost jedno. 

V Americe se nyní udržitelnost v byznyse stala předmětem politických bojů a kritiky, symbolem takzvaného woke kapitalismu, proti kterému pravicová elita ostře vystupuje.

Mnoho firem svou udržitelnou strategii náhle zapomnělo nebo skrývá, oponenti přicházejí o zakázky od státu. Mění se pravidla hry.

Lámou se i charaktery

Americká komise pro cenné papíry, do jejíhož čela prezident poslal svého člověka, také otáčí kormidlo, moc se od veřejnosti přesouvá zpátky k firemním bossům. Donedávna byl pro firmu největším strašákem veřejný tlak či hrozby žalob akcionářů.

Komise je bude chtít minimalizovat, námitky místo soudu s publicitou má potichu řešit jenom vedení firmy, a to v omezeném rozsahu. Komise také kritizovala evropské směrnice o udržitelnosti podniků a chce zakázat užívat americké účetní standardy firmám, které reportují ve výkazech klimatické dopady.

Obecně se transparentnost sníží, veřejně obchodovaným firmám skončí povinnost ukazovat hospodářské výsledky kvartálně, bude stačit půlrok.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Když se mění epochy, lámou se charaktery, což platí i pro firemní kulturu. Odhaluje se, kdo myslel udržitelnost a transparentnost vážně a kdo jen na oko, pro výroční zprávu.

Prezident Trump a jeho suita svou politikou zajišťují firemním šéfům pověstný klid na práci, který nenarušuje regulace, stížnosti či nějaké dotěrné otázky. Prostě právo silnějšího.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz