Tereza Zavadilová: Orbánova ekonomika na ostří nože
Drtivé vítězství Viktora Orbána v už čtvrtých parlamentních volbách proti opoziční šestikoalici není Evropě příliš po chuti. Maďarský politik míří na black list. Vztah je problematický už dlouho – jeho země teď nemůže kvůli porušování unijních pravidel čerpat peníze z fondu obnovy a asi přijde ještě o další.
Svérázná podpora pro Vladimira Putina je ale přes čáru pro všechny. Orbán se nezdráhal konflikt na Ukrajině zneužít v předvolební kampani, kde razil heslo Válka, nebo mír s tím, že on nenechá svou zemi zatáhnout do války s Ruskem. Míněno podporou Ukrajiny.
Čtěte také
Velká obliba kontroverzního politika v domovské zemi ale není náhodná. Jistě, velkou část má na svědomí propaganda skrze spřátelená média. Orbán si ale dokázal loajalitu voličů zajistit řadou nestandardních ekonomických kroků.
Orbán přebíral Maďarsko v ekonomicky bídném stavu v roce 2010. Zuřila finanční krize, kterou hodně odnesla vláda i běžní Maďaři. Po roce 1989 bylo Maďarsko miláčkem investorů, který v lecčem zvládal předběhnout i Česko. Ale za cenu vysokého dluhu státu i domácností.
Maďarsko před dekádou skoro zkrachovalo a musela mu pomáhat obří půjčkou Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Pomoc nebyla zdaleka tak výhodná, jako ta poskytnutá Řecku a jihu Evropy – protože Maďarsko nebylo členem měnové unie.
Hra na ostří nože
Běžné Maďary tehdy zničilo půjčování v zahraničních měnách, zejména francích, což tam bylo před krizí módou. Se zhrouceným forintem je nebyli schopni splácet a řada lidí přišla o byty. Firmy krachovaly a demonstrace byly na denním pořádku.
Čtěte také
Do smutné reality vstoupil Orbán jako spása. Vláda pod jeho vedením znárodnila penzijní fondy a začala skupovat už jednou privatizované podniky zpátky. Stát začal zasahovat do mnoha procesů a institucí včetně centrální banky, země zavedla různé sektorové daně mířící na peníze zahraničních investorů. Masivně se investuje do rozvoje venkova, ideálem je národní, nacionalizovaná ekonomika. Lidé dostávají zvýhodněné půjčky na byty a všemožné dávky, aby byla doma spokojenost.
Premiér zatím obratně balancuje na hraně. Zvládá udržet ekonomiku otevřenou i pro zahraničí, protože srazil korporátní daň tak, že Maďarsko patří mezi daňové ráje a stále zažívá velký příliv investic.
Stojí za pozornost, že maďarské byznysové elity mají jinou podobu než české. Tamní miliardáři mají ve srovnání s Českem mnohem méně peněz, vlivu na společnost i nezávislosti. Bohatí podnikatelé se totiž rekrutují téměř výlučně z Orbánova kruhu nejbližších – jak to bývá obvyklé v nedemokratických režimech.
Čtěte také
Jistou národoveckou podobu má i Orbánovo zvládání současné inflační situace a určitě se do strategie otisklo i velkorysé předvolební období. Růst cen potravin i pohonných hmot vyřešila vláda cenovým stropem – ten ovšem platí jen pro domácí zákazníky, s cizí SPZ si levně nenatankujete.
Nestandardní zásahy drží maďarskou inflaci na osmi procentech, což je o čtvrtinu níže, než je česká. Cena je za to ale dost vysoká – zatímco český veřejný dluh je 42 procent, maďarský je skoro dvojnásobný. Lidé se tedy mají finančně celkem dobře, ale stát úplně ne a budoucnost je nejistá. Přijít o další miliardy z Evropské unie se teď jaksi nehodí.
Orbán hraje hru na ostří nože. Donedávna bylo těžko představitelné, že by zemi skutečně hrozilo vyloučení z mezinárodních společenství. Nyní s válkou je situace jiná a Orbán přišel kvůli hrátkám s Putinem o podporu silnějšího Polska. Pokud bude partnery z EU a NATO zklamávat dál, jeho budoucností může být izolace nejenom dobrovolná. Natolik silná, aby to unesla, ale místní ekonomika rozhodně není.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
