Tereza Zavadilová: Někomu podle práce, každému podle potřeb

Před koronakrizí se na myšlenku sociálního zabezpečení rozšířeného na celou společnost, tedy na základní nebo také nepodmíněný příjem, dívalo spíše jako na výstřelek akademiků a levicových intelektuálů.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Bidenova bazuka

Teď schválený Bidenův protikoronavirový balík je podle části ekonomů touhle myšlenkou v praxi – každý Američan dostane 1400 dolarů. Někteří demokraté volají po opakování těchto dávek a starostové dvaačtyřiceti měst založili iniciativu Starostové pro garantovaný příjem a začali tuto novinku zkoušet v praxi. 

I když se tomu tak přímo neříká, obdoby základního příjmu přinesla pandemie všude po celém světě. Jsou to jakékoli dávky, které lidé nedostávají za práci, ale za to, že pracovat nemohou, tedy všechny covidové kompenzace mířící lidem přímo. 

V Česku by současný rozpočet měl kapacitu na příjem zhruba sedm tisíc korun měsíčně na hlavu – počítáno jako objem všech vyplácených dávek na počet obyvatel. Pokud by to mělo být více, musely by se zvedat daně.

Pracovní týden 15 hodin?

Teoreticky, základní příjem by nahradil všechny dávky včetně důchodů. V současné společnosti, kdy technologie dokážou řadu procesů naprosto individualizovat, si pak lze představit, že by se starší lidé nemuseli odkládat do penze, ale pracovali by na základě flexibilních úvazků a podle svých možností a přání. A pracovní život by individuálně odrážel vývoj potřeb každého člověka.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Peníze z helikoptéry a inflace

To je zatím utopie, ale jisté je, že digitalizace a automatizace, které ruší celé profese, potřebu humanistického sociálního zabezpečení ve 21. století přinesou. V Evropské unii včetně Česka mimochodem probíhá od podzimu petice za zavedení nepodmíněného příjmu. 

Hmatatelným výsledkem pandemie, který zlepší životy mnoha lidí, už je standardizace home officů a zkracování doby v práci. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) si svou nedávnou úvahou o prosazení 35 hodinového týdne vysloužila kritiku ekonomů a podnikatelů, ale budoucnost tudy jde. Kratší pracovní týden než v Česku má řada vyspělých států – například ve Francii je pětatřicetihodinový týden už dvacet let. A koneckonců dělají to už i některé firmy – a zatím hlásí, že produktivita neklesla, protože lidé si dokázali lépe zařídit život.  

Vizionář a jeden z nejvlivnějších ekonomů historie John Maynard Keynes v roce 1930 uvedl, že za sto let bude mít pracovní týden 15 hodin. To tedy ještě nevypadá, ale naděje na kratší dřinu tady je. 

Autorka je ekonomická novinářka