Tereza Zavadilová: Módní přehlídka v teplákách

Také na módní průmysl totiž dopadla koronavirová krize plnou vahou. A protože zářijové přehlídky chystají vždy sezónu nadcházejícího jara a léta, evidentně se máme kvůli pandemii i dál na co těšit.

Čtěte také

Jakou módu má letos smysl dělat? Pandemický fashion week říká, že romantickou a udržitelnou

V řadě kolekcí dominuje pohodlné oblečení teplákového charakteru, ve kterém se dá jít rovnou běhat nebo se povalovat při práci z domu. Věhlasné módní domy jako Tom Ford zakomponovaly do svých modelů roušky či obličejové štíty, a to ve stylu doplňku ladícího k oděvu – jako dříve pásek a boty.

Celkově jsou modely poněkud ošklivé, evidentně vyjadřují frustraci tvůrců. Objevují se také přírodní motivy modelů, s cílem úniku od tíživé reality. Věhlasné módní přehlídky jsou poprvé v historii konané zčásti v digitálním světě. I účast na akcích je přísně omezená.

Fashion weeky jsou známé tím, že krom určování trendů na další módní sezonu odrážejí celkem přesně ducha doby. Takže kolekce reflektovaly kromě už zmíněné pandemie taky nervozitu z nadcházejících amerických voleb – heslo „Vote“ bylo vidět na řadě modelů i na outfitech módních fanoušků v publiku. Módní defilé nezůstala ušetřena ani aktuálního protirasistického hnutí, když se hodně řešila problematika černých designérů. 

Bangladéšští dělníci z oděvních fabrik

Módnímu průmyslu přitom uštědřila první ránu už klimatická revoluce. Pro ni je módní průmysl – podobně jako covid – ztělesněním negativní stránky globalizace. A to kvůli stále se zrychlující obrátce levného zboží, takzvané fast fashion.

Čtěte také

Slovenská návrhářka vyrábí „veganskou kůži“. Ovlivní to trend fast fashion?

Ta se – často neeticky – produkuje v zemích třetího světa. Výroba i přeprava rychloobrátkového oblečení je extrémně neekologická, protože uhlíková stopa vzniká skoro v každém článku řetězce.

Cesta běžného trička k zákazníkovi je zhruba tato: design se navrhne v Evropě či Americe, látka koupí v Číně, oděv se sešije v Turecku či Bangladéši. Pak se vrátí zpět do Číny a nakonec jede k zákazníkovi do globálních řetězců. Hlavní kritika rychlé módy je ta, že obchody obměňují kolekce příliš rychle – lidé za zboží utrácejí příliš mnoho.

Covid jen zrychlil cestu k nevyhnutelné úvaze, co dál. Pokles poptávky a útrat za módu přišel sám. Protože – přece jen – spousta běžných zákazníků řeší spíš starosti s prací, zdravím a dětmi než módní výstřelky.

Čtěte také

Vytvářet další oblečení? Zásadní otázka pro designéry, kteří vnímají dopady textilního průmyslu

Zmizeli také koupěchtiví turisté. To dopadá především na luxusní značky. Jako například britská Burberry, která teď v Londýně upoutala pozornost netradiční módní přehlídkou v lese. Této značce dělali čínští turisté 40 procent poptávky. Proto zž v létě musela propustit stovky lidí. 

Módní průmysl se na světové ekonomice podílí zhruba dvěma procenty, což jsou asi tři biliony dolarů. Pokud rychlá móda zpomalí, nebude to bez bolesti. To si už ostatně letos prožili nejen investoři do akcií módních značek, ale i bangladéšští dělníci z oděvních fabrik. Milion z nich v dubnu dostalo padáka či neplacené volno. Poté, co zavřené obchody přestaly brát zboží.  

Autorka je šéfredaktorkou deníku E15