Tereza Zavadilová: Každá bublina jednou praskne

3. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Peníze (ilustrační foto)

Hrozba inflace je tématem mezi investory i národohospodáři už od loňska. Především kvůli bezprecedentnímu množství peněz, které vlády pumpují do ekonomiky. Pesimistický scénář je, že by tyto de facto nově natištěné peníze skončily v inflačních bublinách.

Evropská inflace se dle posledního údaje za únor zatím nezvýšila, skončila na úrovni 0,9 procenta, ovšem úsvit budoucího růstu cen už patrný je. 

Čtěte také

Tím ukazatelem je zvýšení ceny desetiletých amerických vládních dluhopisů. Ty vzrostly tak razantně – až na 1,6 procenta –, že měly za následek panický výprodej na akciových trzích. Především z obavy, že státní injekce by trhy už nebyly schopny absorbovat.

Jen ve Spojených státech vzrostl loni objem peněz v oběhu o 20 procent. Pokud by americká centrální banka Fed vyhodnotila růst úroků jako příliš rizikový, mohla by chtít utáhnout měnovou politiku, což se děje prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb. To by podrazilo investiční aktivitu, která se ještě z pandemie nezačala otřepávat, i atraktivitu akciových výnosů.

Na druhou stranu zní i hlasy, že růst dluhopisových sazeb může být pozitivním signálem. Sazby jsou několik let globálně velice nízko, což samo o sobě vede k cenovým bublinám na některých typech aktiv – například u nemovitostí. Nebo k absurdním situacím typu záporných úrokových sazeb.

Přehřáté ceny nemovitostí

Nynější růst úroků tak může být signálem návratu do ekonomického normálu, taženým optimismem, že se očkování povede a globální výroba a spotřeba se bude vracet na dřívější úroveň a rostoucí ekonomika vyšší ceny unese. Výnosy dluhopisů se na rozdíl od akcií chovají proticyklicky. 

Čtěte také

Podobně jako americké dluhopisy – které jsou globálním signálem rizikového apetitu i ekonomických vyhlídek – rostou úroky bondů většiny vyspělých zemí včetně Česka. Průměrný úrok vládního dluhu je podle agentury Reuters 1,1 procenta, což je proti úrovni z loňského jara skoro dvojnásobek.

Komu růst úrokových sazeb dluhopisů bude dělat největší starosti, jsou logicky vládní dlužníci. Státy si během pandemie napůjčovaly rekordní množství peněz a na růstu cen je vidět, že kupci už nyní vnímají dluhy jako rizikovější. Vládám se může prodražit vydávání nových bondů. Což je v současné situaci nebezpečné. 

Čtěte také

Růst dluhopisových sazeb už má i ryze praktické důsledky. Úroky na desetiletých dluhopisech jsou většinou vodítkem pro ceny hypoték. To je vidět i na českém trhu, kde se také úrok během pololetí zdvojnásobil. Některé banky už ke zvýšení sazeb přistoupily a i guvernér centrální banky Jiří Rusnok uvedl, že čeká spíše jejich růst.

To by mohlo nakonec trochu narovnat trh s nemovitostmi, který i přes pandemii má za sebou rekordní rok jak co do objemu poskytnutých hypoték, tak i ve smyslu nízkých sazeb. Dokonce Česká národní banka uvedla, že jsou ceny nemovitostí přehřáté až o čtvrtinu. Takže dražší úvěry by snad pomohly tuto vychýlenou situaci trochu zchladit. Doufejme, že se to celé seběhne citlivě. 

Autorka je ekonomická novinářka

autor: Tereza Zavadilová
Spustit audio