Tereza Zavadilová: Jak prezident Trump zlevnil Američanům hamburgery
Americké volby, takzvané midterms, budou začátkem listopadu a klesající podpora vlády poněkud snižuje republikánům šance. Proto se vláda a její blízcí začínají snažit něco poslat voličům, které trápí především drahota. Prezident Trump, milovník symbolické řeči, vsadil na jednu z domácích ikon, na americký hamburger. Jak napsal koncem srpna na svou sociální síť – chce americkým pracujícím domácnostem tuto oblíbenou pochoutku zlevnit o čtvrtinu.
Čtěte také
A přistoupil k tomu strategií sobě vlastní. Potkal se s majitelem firmy JBS Joesleym Batistou, který jej dříve sponzoroval, a jehož původem brazilská firma je největším globálním zpracovatelem masa, byť, jak píšou americká média, s poněkud mafiánskými kořeny.
Dohodli celní výjimku, aby se mohly do země dovézt stovky tisíc tun odřezků hovězího masa, používaného právě na hamburgery. Vedle toho Bílý dům zrušil více než rok trvající zákaz dovozu živého dobytka z Mexika (původně zavedený kvůli parazitům), aby rychleji doplnil stavy na americkém trhu.
Rančeři v kleštích
Jenže to nedopočítal, protože oznámení dovozu sice okamžitě poslalo burzovní ceny za dobytek dolů, čímž ale naštval americké rančery, kteří se roky trápili s nízkými výkupními cenami a masné chovy omezovali a teprve nedávno se trochu zahojili na rostoucích cenách.
Čtěte také
To je nepříjemné, protože rančeři jsou tradičně republikánskou baštou a mají vlivné profesní asociace. Pod jejich tlakem proto následovaly prezidentské výnosy, které by měly omezit dosavadní oligopol čtyřky amerických zpracovatelů, kteří drží rančery v cenových kleštích.
Farmáři nově mohou zvěř porážet a maso dodávat zákazníkům sami, a obcházet tak zpracovatelský kartel. Ovšem, pro většinu rančerů je to pouhá náplast: bez ochrany domácího trhu vnímají masivní bezcelní dovoz jako nebezpečný precedens podřízený krátkodobému volebnímu marketingu.
Léky a ropa
Úspěšnější byl prezident u cen léků, které administrativními příkazy poslal dolů a rád se tím chlubí na sociálních sítích. Administrativa tlačí na farmaceutické firmy například hrozbami zrušení patentových ochran či dovozu levnějších generik z Kanady a Evropy. Tlačí také na obchodní řetězce jako Walmart či Target, aby držely ceny základních potravin co nejníže.
Čtěte také
Horší situace je pak u pohonných hmot, kde kvůli válce s Íránem razantně vzrostly ceny paliv pro domácnosti. Vláda tlačí, kudy to jde. Trump sice otevřel k těžbě federální pozemky i vody Aljašky a Mexického zálivu a urychlil vydávání licencí ve stylu hesla drill, baby, dril. Ale velké těžařské společnosti jako Chevron jednak neumějí těžbu zvýšit tak rychle, aby to mělo efekt do listopadu, a navíc se musejí chovat ekonomicky.
Americké rafinerie jsou navíc přetížené, a i kdyby byla ropa o něco levnější, jejich marže zůstávají vysoké. Vláda také nemá šanci ovlivnit žádnými svými příkazy aktuální ceny ropy na burze.
Co má větší váhu
Prezident rovněž řeší nadcházející nejsilnější nákupní sezonu. Ačkoliv staví svou rétoriku na plošných clech, hlavní obchodní zmocněnec potichu schvaluje selektivní výjimky z cel na věci jako je elektronika, hračky či oděvy, aby se dovozní přirážky nepromítly do vánočních nákupů před volbami.
Administrativa také navrhuje dočasná moratoria na federální poplatky u komerční přepravy zboží, aby se zlevnila kamionová doprava a logistika distribučních sítí.
Sečteno podtrženo, horečná aktivita spíše naznačuje nervozitu z voleb a z toho, zda si republikáni udrží většinu v Kongresu. Proto přichází na pomoc Elon Musk a další miliardáři. Podle dosavadních statistik vybrali republikáni na tyto volby už o stamiliony dolarů více než demokraté.
Osmdesát procent darů od nejbohatších lidí jde do volebních fondů republikánům a jen Musk sám utratí podle odhadů sto milionů dolarů. Teď je otázka, co má ve volbách větší váhu: zda kapsy běžných Američanů, anebo peněženky miliardářů.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
