Tereza Zavadilová: Italská vláda přitlačila ke zdi banky, své věřitele
Sice se už pár let mluví o postupném konci globalizace, světové finance jsou ale stále těsně propojené. Pověstné mávnutí motýlích křídel na jedné straně světa způsobí bouři na druhém. To se stalo začátkem tohoto týdne na akciovém trhu, kde tentokrát bouře začala zároveň na dvou koncích světa.
První špatná zpráva přišla z Ameriky – ratingová agentura Moodys snížila hodnocení desítce menších amerických bank. Čeká, že v prostředí vysokých úrokových sazeb, které snižují poptávku po úvěrech, se může zhoršit kondice finančních ústavů. Zásah agentury přichází nedlouho poté, co konkurenční Fitch snížila rating Spojeným státům jako celku – protože jim vysoké úrokové sazby zdražují stále větší státní dluh.
Čtěte také
V Itálii se o pozdvižení v bankovním sektoru ve stejný čas postarala vláda. Ta nečekaně přilepila k balíku legislativních opatření mimořádnou bankovní daň, takzvanou windfall tax. A to nijak malou, bankovní domy v čele s UniCredit a Intesa Saopaolo zaplatí na dani o čtyřicet procent více.
Vládu vydráždila skutečnost, že zatímco italským domácnostem kvůli inflaci a vysokým úrokům rostou náklady, bankám se sypou zisky. Evropská centrální banka letos několikrát zvýšila sazby na více než čtyři procenta. Vicepremiér Matteo Salvini prohlásil, že existuje velký rozdíl mezi sazbami uplatňovanými na půjčky a sazbami, které banky poskytují střadatelům – což je, nutno podotknout, vcelku nepřekvapivá podstata bankovního byznysu už od nepaměti.
Zástupce pravicově populistické Ligy severu Salvini dodal, že chce banky trestat, protože se nebavíme o milionech, ale miliardách. A skutečně, analytici čekají, že italská vláda by se mohla na bankách zahojit výtěžkem až dvě miliardy eur, tedy skoro padesát miliard korun.
Prodražování dluhopisů
Za zmínku stojí, že zdanění bank prosadili právě pravicoví populisté. Je to zabaleno v protibruselské rétorice – kromě různých opatření Unie současná italská vláda často kritizuje právě Evropskou centrální banku za zvyšování sazeb. Není se čemu divit, Itálii, po Řecku nejzadluženějšímu státu Unie, se tak prodražují dluhopisy. Ovšem kouzlem nechtěného krok národoveckých pravičáků odnesou především domácí italské banky, jimž vláda shrábne letošní zisky. Index italských akcií v reakci na krok vlády spadl o sedm procent.
Čtěte také
Koktejl špatných bankovních zpráv způsobil poklesy akcií na celém světě. Podobně to vypadalo na jaře, kdy se po sérii pádů malých bank v Americe a nuceném převzetí švýcarské banky Credit Suisse trhy znervóznily na několik týdnů a svět se vyděsil, že by mohla opět přijít bankovní krize. Nestalo se tak.
A je spíše nepravděpodobné, že by finanční sektor rozpoutal globální krizi teď, když je světová ekonomika trochu odolnější než začátkem roku – inflace celkově začala polevovat a analytici se shodují, že ve Spojených státech už recese nehrozí. Ovšem bankovní sektor je velice citlivý a obezřetnost je namístě zvlášť u politických zásahů do finančního světa. Právě problémy bank totiž stojí u začátku většiny světových finančních krizí.
Italská vláda se zaklíná, že chce výtěžkem mimořádné daně z bank pomoci majitelům hypoték a snížit daně pro rodiny. Jenže banky jsou zároveň také tím, kdo vládě skrze dluhopisy financuje její utrácení. Vláda je jejich dlužníkem. Ten, koho vláda trestá, jsou jeho největší věřitelé a to se ve finále může vcelku nevyplatit.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
