Tereza Zavadilová: Horké léto Marka Zuckerberga
Je zvykem, že z těch pár lidí, kteří nyní vládnou světovým technologickým infrastrukturám, poutá největší pozornost Elon Musk. Toto léto ale pomyslné žezlo nese Mark Zuckerberg. A má vcelku horkou půdu pod nohama.
Čtěte také
Zuckerbergova Meta začátkem léta oznámila výsledky, které byly sice z laického pohledu opět mnohamiliardově nesmírné, ale očima investorů mizerné.
Akcie Mety prudce spadly. Na trhu panují pochybnosti, že se Metě obří investice do datacenter a AI skutečně finančně vyplatí. Zatím pálí peníze rychleji, než je vydělává, což nebývalo zvykem. Hodnota akcií za rok propadla o pětinu.
Sebeobhajoba
Mark Zuckerberg proto vyrazil na veřejnost s masivní sebeobhajobou. Mluvil do médií, dával rozhovory, a dokonce napsal mnohastránkovou esej s názvem Budoucnost je pro všechny a s podtitulem Cesta k pozitivní budoucnosti s AI.
Čtěte také
V ní vcelku zajímavě vykresluje svou vizi – podle něj každý člověk bude mít k dispozici svého superinteligentního asistenta, se kterým bude moci tvořit, učit se, vynalézat věci či hledat léky na nemoci. Je optimistický i ohledně práce. Jednak si myslí, že díky AI budou lidé moci lehčeji podnikat, a také že vzniknou nové profese, s argumentem, že generaci zpět také neexistovali třeba vývojáři aplikací, tvůrci na sociálních sítích, technici elektromobilů ani operátoři datových center.
A kdo nebude umět se ani se superinteligentním asistentem smysluplně uživit, může pracovat jako dělník na výstavbě datacenter. Zuckerberg už dříve představil fond, který rekvalifikace na tyto práce financuje.
Otevřená pro všechny
Ovšem hlavní poselství všech vystoupení i eseje je jiné. Zuckerberg tvrdí, že AI musí zůstat otevřená pro všechny, jinak pozitivní budoucnost nenastane. Zní paradoxně, že Zuckerberg kritizuje koncentraci budoucnosti AI v rukách několika hráčů, když sám vlastní obří infrastrukturu.
Čtěte také
Ve skutečnosti se bojí, že kvůli rizikům AI a hrozbě její regulace se ta nejvyšší, nejinteligentnější vrstva AI „uzamkne“ v několika uzavřených modelech firem, které jsou v této oblasti nejdál, což je konkurenční Google, Open AI či Anthropic. Zatímco Meta, která od začátku vsadila na otevřené modely AI, by mohla být od této rozhodující role odstřižena.
Zanedlouho se totiž bude hrát o takzvanou agentickou vrstvu AI, tedy – která platforma bude umět vyrábět nejpokročilejší agenty, ta si z koláče AI ukousne největší kus. Zjednodušeně, Metě hrozí, že jeho uživatel nebude „na Instagramu“, ale bude mít svého agenta, který za něj Instagram používá.
V pozici zákazníka
Meta by se mohla ocitnout v pozici zákazníka cizí inteligence. To je pro firmu její velikosti strategicky velmi nepříjemná představa. Meta rozhodně nechce, aby někdo jiný vlastnil agenta, který stojí mezi člověkem a ní.
A jsou tu i jiné, hmatatelnější nepříjemnosti. Zuckerberg půjde za pár týdnů k soudu, kde mu hrozí sankce až 1,4 bilionu dolarů, což se rovná hodnotě celé firmy. Bude se zpovídat z toho, že její platformy Facebook a Instagram byly navrženy tak, aby u dětí vyvolávaly závislost.
Podle právníků a komentátorů je pravděpodobnější, že soud skončí vyrovnáním či kompromisem. I tak je zajímavé, že i u takto mocných mužů, jako je Mark Zuckerberg, platí – jednou jsi dole, jednou nahoře.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
