Tereza Zavadilová: Ekonomika vloni rostla slušně, takže – zpátky do práce!
Česká ekonomika rostla loni tempem 3,3 procenta. Což není úplně špatný výsledek na to, že každodenní život byl stále hodně ovlivněn pandemií, podniky trpěly potížemi v dopravě, nedostatkem čipů, růstem cen surovin a hlavně energií. Přesto z hlediska celé Evropské unie bude Česko v druhé části pelotonu, protože ekonomika Unie rostla tempem přes pět procent. Což znamená, že mnohé evropské státy doženou svůj propad z roku 2020, ale Česko ne.
Je to především kvůli struktuře ekonomiky – ta česká je exportní a orientovaná na Německo, které mělo loni podobný výkon. Naopak lépe se dařilo zemím se silným vnitřním trhem.
Čtěte také
Ekonomové si tedy pro letošek přejí, aby tuzemské hospodářství rostlo více než tříprocentním tempem a dokázalo doběhnout předloňský skoro šestiprocentní propad. Vnější ekonomické prostředí je ale stále dost nepřehledné a výhled nejistý. Optimismu nepřeje zvýšené napětí na ukrajinské hranici ani zpomalení a uzavírání Číny, která je pro Německo, a tudíž i pro Česko velkým obchodním partnerem.
Každopádně éra levných peněz a patrně i nedostatku práceschopných a práceochotných lidí se chýlí ke konci.
Jak stáhnout inflační peníze z trhů
Že příběhy o rychlém zbohatnutí nebudou letos plnit sociální sítě, jako tomu bylo během pandemie, se ukázalo už během ledna, který se do dějin akciových trhů zapsal neobvykle prudkým propadem.
Čtěte také
Akcie technologických firem propadly v průměru o deset procent, kryptoměnový trh se z vrcholu zřítil zhruba na polovinu a o aktivistických investorech z Redditu a jiných sociálních sítí už není vidu ani slechu. Během pandemie spousta Američanů na akciích a kryptech zbohatla natolik, že mohla méně pracovat, či přímo jít do předčasných penzí.
V Česku, které není úplně zemí investorů, toto určitě nebyl nijak masový jev. Ovšem předčasné důchody během pandemie se také zpopularizovaly – ne snad kvůli bitcoinu, ale pravděpodobně kvůli nutnosti péče o rodinné příslušníky, zdravotním důvodům a různým překážkám v práci.
Česko není samo, dobrovolné stažení se lidí z práce, ztížená pracovní migrace plus nutnost karantén a ošetřovaček způsobila ve vyspělém světě neobvyklé napětí na trhu práce. Nejsou lidi, takže je zaměstnavatelé přeplácejí, což je jedna z věcí, které roztáčejí inflační spirálu.
Čtěte také
Pokud se potvrdí optimistické odhady a omikron se změní v chřipku, lidé se budou schopni vrátit zpět do práce a pak napětí povolí. Americké úřady odhadují, že kvůli covidu je mimo pracovní trh pět procent lidí.
Taktéž měnové utažení, na které se svět chystá, může být do značné míry ozdravné. Masivní covidové podpory způsobily, že při životě se drží i firmy, jejichž obchodní model nebude nadále životaschopný. Lidé prostě budou ještě nějakou dobu méně cestovat i pít pivo v hospodách. Extrémně nízké úroky vyhnaly ceny různých věcí nepřiměřeně vysoko – nejvíce je to vidět na nemovitostech.
Před vládami a centrálními bankami vyspělých zemí včetně Česka stojí úkol, jak stáhnout inflační peníze z trhů, spravit přebujelé státní rozpočty a vrátit běžný pracovní život do normálu. Zároveň s tím ale nezadusit ekonomický růst. České ekonomice po pádu z tehdejšího vrcholu v roce 2008 trval návrat na předkrizovou úroveň celých šest let. Nyní to vypadá jen na dva roky.
Inflace je nepříjemná a různé věci bolí, ale pokud to klapne, bude to skvělý výsledek.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
