Tereza Zavadilová: Čína je klimatický spasitel, teď, když jsou USA ze hry

Klimatická konference rekapituluje, jak si stojí jednotlivé země v dodržování takzvané Pařížské dohody, ve které se skoro celý svět zavázal ke snižování emisí oxidu uhličitého tak, aby průměrná zemská teplota nevzrostla o více než dva, ideálně 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí.

Čtěte také

Je Čína klimatický padouch, nebo hrdina? V zelených technologiích už má monopol, popisují experti

Shodla se na tom většina světa – protože k dohodě došlo před deseti lety, tedy v době, kdy otázka oteplování nebyla zdaleka tak zanesena politickými hrátkami a ideologiemi, jako je tomu dnes.

Donald Trump s Pařížskou dohodou nesouhlasí, respektive oteplování mu je jedno, protože je přesvědčen, že klimatické závazky poškozují americkou ekonomiku – zvláště uhelný, ropný a plynárenský průmysl – a vedly by ke ztrátě pracovních míst. Proto v obou svých volebních obdobích dohodu vypověděl.

Ovšem to, že se americká delegace letošní konference vůbec neúčastnila, je poprvé za tři dekády, co se debaty konají.

Čína mění strategii

I Čína změnila strategii. Kdysi velmoc úplně odmítala klimatické závazky a její představitelé o globálním oteplování tvrdili, že je to vymyšlenost, která má za cíl podkopat ekonomický růst Číny a dalších velkých rozvojových ekonomik. Což je mimochodem přesně rétorika, kterou nyní přejali populisté ve Spojených státech i Evropě.

Čtěte také

iROZHLAS

Brazilský kmen varuje před ničením amazonské přírody. Zablokoval vchod na konferenci OSN

Ovšem Čína už si to nemyslí, protože postupně pochopila, že posun k udržitelnosti ekonomiky a ekologickým zdrojům může být také obří byznysová a exportní příležitost. Už v září se zavázala ke konkrétnímu každoročnímu snižování emisí, čímž si připravila půdu pro to, že na klimatickém summitu země vystupovala jako největší ekolog.

Pro Čínu je ekologická energie obří byznys, je největším exportérem solárních panelů a vůbec i tahounem solárního boomu, protože díky masové výrobě dramaticky klesly náklady na sluneční energii.

Totéž platí pro elektromobily, kterými zaplavuje celý svět. Čína se ale ekologizuje i uvnitř, protože dobře ví, že fosilní paliva se brzy dotěží a nechce si dál kazit ovzduší spalinami, což byl v metropolích donedávna velký problém.

Ekologický lídr?

Svou novou roli coby nového globálního ekologického lídra se Čína snaží také pěkně politicky zobchodovat, včetně toho, že jí Spojené státy přenechaly místo na hlavním podiu. Čínská přítomnost byla podle účastníků všude viditelná, vystavují řadu zboží od recyklovatelných hrnků po bateriové systémy.

Čína bude chtít ovládnout dodavatelsko-odběratelské řetězce i u dalších výrobků, jako se jí to povedlo v solárech a eletromobilech. A také na jiných trzích. Jak sdělil zaplněnému sálu její delegát – status Číny jako předního světového výrobce obnovitelné energie přináší výhody dalším zemím, zejména na globálním jihu.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Čína si potřebuje zajistit další odbyt, aby nebyla závislá jen na exportu na západ, což je pro ni zvláště rizikové v situacích, jako byla letošní celní válka s Amerikou. I přes ekologické investice Čína zůstává největším znečišťovatelem. Spojené státy, které se nyní slovy prezidenta otáčejí zpět k fosilním palivům, jsou na druhém místě.

Klimatičtí skeptikové rádi používají tento argument: proč bychom měli draze ekologizovat průmysl, když Čína vypouští emise, jak se jí zamane. Nehledě na to, jak je argument dětinský, přestává platit. Je jedno, že se Čína chce stát ekologickým lídrem z vypočítavosti, kvůli byznysu či diplomacii. Účel světí prostředky. Pokud jí ale vyspělé země dominanci přenechají, doplatí na to samy, a to nejen v byznysu.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz