Tereza Zavadilová: Cenové šoky, kam se podíváš

6. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obavy z prudkého nárůstu cen ropy se promítly na cenách akcií v Tokiu

Když se člověk porozhlédne po světě, aby si vážně držel peněženku. Rostou ceny bytů, domů, rajčat, bavlny, benzínu, ropy, čipů, elektřiny, plynu, jídla v hospodách, piva, jízdenek německých drah, dovozů z Číny i indických sárí. Každý den se objeví nová zpráva, která že komodita trpí inflací, a seznam už začíná být celkem dlouhý. 

Růst spotřebitelských a průmyslových cen, tedy inflace, je jev, který s sebou přinesla popandemická doba. Důvody už zná každý, je to měnové uvolnění centrálních bank a kombinace příčin, jako jsou nedostatek pracovní síly, problémy v logistice a odběratelsko- dodavatelských řetězcích, nedostatek čipů, dozvuk obchodních válek a také nevyzpytatelné počasí.

Čtěte také

Meziroční růst cen ve Spojených státech naposled přesáhl pět procent, v Česku a Německu přes čtyři procenta, ovšem skutečnou inflaci prožívají v Turecku, kde je to skoro 20 procent. 

Guvernéři centrálních bank vyspělých zemí jako USA, Británie, Švýcarska či eurozóny se rozhodli růst cen ustát a drží úrokové sazby nízko, aby podpořili růst ekonomiky. Centrální banky většiny rozvojových zemí včetně české sazby v obavě před inflací zvyšují.

Mimochodem, poukaz na rozvojové země  byla část pravdy v jinak nestandardním útoku ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na centrální banku. Pravda je, že výraznější růst inflace je pro méně vyspělé ekonomiky, kam je Česko bohužel stále zařazováno, rizikovější než u tradičních vyspělých ekonomik.

Fosilní zdroje se vyčerpají

Rychlý růst cen znamená vyšší riziko, před kterým většinou zahraniční investoři utíkají. Hrozící horší rating by pak teoreticky mohl být pro splátku vládního dluhu rizikovější než zvýšená sazba na domácí měně.

Čtěte také

Rozvojové a postkomunistické země jsou navíc náchylnější na zdražování energií, což je v současném růstu cen asi nejožehavější. Ve spotřebitelském koši obyvatel chudších států totiž hrají energie podstatnější roli než u bohatších sousedů, což opticky táhne míru inflace vzhůru. 

Výroba energie zemí jako Česko navíc z většiny stojí na zdrojích z fosilních paliv, tedy těch, které kvůli rostoucí ceně emisních povolenek začaly prudce zdražovat. Má to už celkem závažné ekonomické dopady – méně kapitálově vybavení obchodníci s energiemi nedokážou ustát prudký růst cen energie a snaží se zákazníkům měnit smlouvy, nebo riskují existenční potíže. V Británii už několik obchodníků s energiemi přímo zkrachovalo. 

Čtěte také

Letos se navíc zdvojnásobila cena ropy. Prezident Joe Biden požádal ropný kartel OPEC o navýšení těžby, aby předešel problémům se zdražováním paliv ve Spojených státech. 

Velká část ekonomů považuje současný růst cen jen za popandemický šok, který se postupně ustálí v normálnější hladině. Ceny energií jsou ale jiný příběh. Agentura Bloomberg uvedla, že současný výstřel cen je zatím pouze první z energetických krizí, jichž nás několik ještě čeká. Je to daň za přechod k zelenějším zdrojům energie, protože celý  sektor bude procházet obrovskou transformací. 

Tereza Zavadilová

Zjednodušený narativ, že přechod na ekologičtější zdroje zdražuje lidem energie, je od odpůrců slyšet už nějakou dobu. Byla by ale škoda tomu podlehnout a na zelené cíle rezignovat.

Protože energetika založená na obnovitelných zdrojích bude z podstaty odolnější, protože fosilní zdroje se prostě vyčerpají. I když pár cenových turbulencí ještě nastat může. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio