Tereza Zavadilová: Bankovní krize není. Zatím jen chvílemi zadoutná
Přej si něco, padá banka. Poněkud cynické pořekadlo z roku 2008, z doby, kdy finanční krize kosila jednu banku za druhou, je znovu na scéně. Byť v trochu jiném provedení. Letos v březnu první vlna bankovní krize smetla tři americké banky v čele s poměrně významnou Silicon Valley Bank. Shodou náhod ve Švýcarsku v té době došlo k nucenému převzetí banky Credit Suisse konkurenční UBS.
Pořád to ale vypadalo, že jde o omezený problém. Ovšem začátkem května musel americký gigant JP Morgan zachránit padající malou banku First Republic.
Čtěte také
A minulý týden bezprostředně po zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou Fed, ještě ten den, co její šéf Jerome Powell prohlásil, že bankovní systém je zcela zdráv, spadly akcie menší banky PacWest o více než polovinu. A v rychlém sledu prudce propadly další dvě menší regionální banky, protože vypukla panika, která se rozšířila na akcie celého bankovního sektoru. Problém tedy evidentně není zažehnán.
Polovina Američanů se dle agentury Gallup bojí, že může v bankách přijít o úspory. To je taková úroveň nervozity, kterou výzkumné agentury od finanční krize v roce 2008 nezaznamenaly. Obavy to nejsou úplně mimo realitu.
Trhům vládne psychologie
Čtěte také
Propady akcií amerických bank jsou akcelerované sociálními sítěmi, protože fámy se šíří rychle a lidé díky digitalizaci mají možnost vybrat domněle ohrožené peníze téměř okamžitě.
Zmiňovaná Silicon Valley bank, která financovala řadu amerických start-upů i větších technologických firem, by bývala nezkrachovala, kdyby lidé v panice neudělali na banku nájezd s cílem vybrat co nejrychleji co největší částky peněz, obzvláště ty, které přesahovaly rámec pojištění vkladů.
Silicon Valley Bank musela prodávat cenné papíry, hlavně dluhopisy, ve kterých zhodnocovala úspory, pod tlakem pod cenou a takzvaný run na banku neustála. Toto hrozí skoro každé bance, protože už z podstaty jejich podnikání každá má úspory rozpůjčované či zainvestované a k okamžité dispozici je peněz jen fragment. Vyvolat paniku lze jedním twítem.
Čtěte také
Podle analytiků z Wall Streetu to může být problém především pro americké menší a střední banky, především ty, které mají vysoký podíl nepojištěných depozit.
V Evropě, potažmo v Česku, jsme trochu v závětří. Bankovní systém je od finanční krize v roce 2008 výrazně zregulovaný, dle kritiků až přeregulovaný. Americké bankovnictví je také mnohem roztříštěnější, existují tam tisíce malých regionálních bank.
České banky nejvíce vydělávají na bezpečných krátkodobých úložkách u centrální banky a do rizikovějších operací se ani pouštět nemusejí.
Což je z tohoto hlediska bezpečnější, protože zdraví finančního systému je pro ekonomiku klíčové. U zrodu všech hospodářských krizí stály problémy bank. Pokud banky znervózní, přestanou půjčovat a ekonomika se zastaví, dochází ke krizi důvěry. Je to podobné jako v případě inflačních očekávání, nastane takzvané sebenaplňující se proroctví. Trhům vládne psychologie. A ustát fámy v době sociálních sítí je těžší než kdy dřív.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
