Tereza Zavadilová: A je tu přízrak vývoje ekonomiky ze 70. let
Současnou ekonomickou situaci světa s nečekaně vysokou inflací nyní řada politiků a komentátorů přirovnává k 70. letům. Tehdy západ drtil ropný šok a jeho dopad. Socialistický blok prožíval 70. léta zcela jinak než Západ. U nás byla normalizace, zklamání z obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, celková deziluze po uvolnění 60. let.
Vládnoucí komunisté chtěli odvrátit lidi od politiky, takže začala masivní výstavba sídlišť s moderními paneláky, lidé dostali velkorysé přídavky na děti, což vyústilo v baby boom husákových dětí i kulturu chalupaření, protože rezignovaní lidé se stáhli domů či do vnitřní emigrace. Bolest byla tedy spíše politická než ekonomická, problémy Západu se nás netýkaly – i když všeho do času, zúčtování proběhlo o dvě dekády dál.
Čtěte také
Pro Západ byla 70. léta také složitá, v tomto případě ekonomicky. Americká společnost byla rozložena dlouhou válkou ve Vietnamu, německý poválečný hospodářský zázrak se vyčerpával a války na Blízkém Východě o Izrael přinesly obrovské napětí. Arabské země na protest proti zapojení Spojených států do Jom Kippurské války přestaly západu dodávat ropu, a šok, který spustil následnou krizi, byl na světě. Situaci pak ještě zhoršila iránská revoluce.
Život byl tehdy zcela závislý na těžkém průmyslu a energetice postavené na fosilních zdrojích. Ropa byla nezbytná, takže krize spustila prudký růst cen. Burza se zřítila, lidé rychle chudli, zdražování provázely krachy firem a rostla nezaměstnanost. Životní úroveň prudce klesla a sociální politiky států to nezvládaly. Inflace v USA se proti předchozí dekádě ztrojnásobila a úroky dosáhly skoro 20 procent.
Výhodou je nízká nezaměstnanost
Pro Západ je ropná krize největším strašákem od 30. let. Centrální banky a vlády nezasáhly dobře, zvýšení úroků přišlo pozdě, ale moc, takže srazilo ekonomiku a inflace zůstala vysoká.
Čtěte také
Fantóm krize 70. let je tedy teď znovu na scéně. Ekonomové řeší, zda hrozí stejný scénář – jen v jiném obsazení, namísto arabského konfliktu a ropy v roli spouštěče figuruje Rusko, jeho plyn a potraviny a popandemická logistická a lidská krize. Rostoucí ceny energií, vstupů pro podniky i cen pro zákazníky vypadají podobně.
Přesto je teď svět v jiné situaci. Závislost na fosilních zdrojích není taková. Centrální banky mají lepší arzenál pro zvládání krizových situací – i zkušenosti z oněch sedmdesátek. Největší současnou výhodou je nízká nezaměstnanost, která brání drtivým sociálním dopadům růstu cen i mnohem vyspělejší sociální politika. Hrozby jsou dvě: aby v lidech a firmách netrvala inflační očekávání dlouho, protože psychologie je to, co drží ceny dlouhodobě nahoře. A aby se příliš velkým růstem sazeb nezadusila ekonomika.
Mimochodem krize v 70. letech vedla k obrovské vlně inovace v následujících dekádách. Staré fabriky a hutě se zavřely, ačkoli to leckde bylo bolestivé. Závislost na ropě výrazně klesla, rozvinul se sektor služeb a moderních technologií. Díky této vlně inovace západní země utekly úrovni ekonomiky komunistického světa včetně Československa. Proměna české ekonomiky pak přišla až v 90. letech a Západ jsme bohužel ani po 30 letech úplně nedohnali.
Sedmdesátá léta tedy pro západní země byla drsnou zkušeností, ale jako mnoho krizí nastartovala obrat k lepšímu. Současná situace, ač podobně těžká, tuto reálnou naději v sobě také má.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
