Tereza Němečková: Strategie Global Gateway aneb Síkela v Zambii

Evropská unie čelí klesající globální konkurenceschopnosti. Jednou z odpovědí Evropské komise je strategie Global Gateway, spuštěná v roce 2021.

Čtěte také

iROZHLAS

Investiční souboj v Africe: USA po třinácti letech předběhly Čínu, poslaly tam zhruba 164 miliard korun

Jejím cílem je mobilizovat evropské investice do infrastruktury v zemích globálního jihu – v oblastech digitálních sítí, zelené transformace, dopravy, zdravotnictví či vzdělávání – a zároveň posílit evropskou geopolitickou pozici v těchto regionech vůči novým aktérům, jako je Čína.

Čína vybudovala v posledních letech v těchto zemích nové přístavy, železnice a silnice, čímž si kromě pověsti nového obchodního a investičního partnera zajistila také přístup k přírodním zdrojům.

Strategie Global Gateway má být evropskou odpovědí – a zároveň cestou, jak zajistit strategické suroviny, jako jsou měď, kobalt či lithium, na jejichž dovozu Evropa závisí a které jsou pro naši zelenou transformaci nezbytné.

Podpora lokální výroby

Právě v tomto kontextu míří Síkela do Zambie – bývalé britské kolonie, která patří mezi největší vývozce mědi na světě. Měď se tu těží přes sto let, ale přesto, nebo možná právě proto, země zůstává mezi nejchudšími.

Čtěte také

Karel Barták: Pokud Síkela zvládne přidělené portfolio, pomůže Evropě a taky Česku

Současná vláda chce produkci mědi do roku 2032 až pětinásobně zvýšit, což má zemi, která se ocitla v dluhové pasti, zajistit dodatečné příjmy. K tomu ale potřebuje novou infrastrukturu.

Koridor Lobito je jedním z nejambicióznějších afrických infrastrukturálních projektů současnosti. Spojuje přístav Lobito v Angole s oblastí Copperbelt na hranici Zambie a Demokratické republiky Kongo. Jedná se o oblast nesmírně bohatou na nerostné suroviny.

Projekt navazuje na železnici z koloniální éry, kterou přerušila občanská válka v Angole. Nyní se EU, USA a další partneři snaží tuto trasu obnovit a rozšířit o další větve. Takzvaná Jižní osa by měla připojit nové těžební oblasti v zambijské Severozápadní provincii.

Cílem je vytvořit alternativu k čínským dopravním sítím, jako například k železnici Tazara, kterou Čína vybudovala již v polovině 70. let a kterou oblast Copperbeltu propojila s tanzánským přístavem Dar es Salaam.

Kritici ale upozorňují, že Evropa by se mohla opět ocitnout v roli, kdy infrastrukturu buduje hlavně kvůli vlastním ekonomickým zájmům. EK proto zdůrazňuje, že tentokrát půjde i o podporu lokální výroby a rozvoj přidané hodnoty přímo v Africe.

Vliv na Česko

A proč by nás to mělo zajímat tady v Česku? Koridor Lobito je testem, zda Evropa dokáže spojit evropskou zelenou transformaci s odpovědným přístupem k Africe – tedy přístupem, který opouští koloniální logiku a přispívá k regionálnímu rozvoji, místo aby mu bránila.

Čtěte také

Síkela má naději, že investicemi vyváží vliv Ruska a Číny v Africe, Asii a Latinské Americe, soudí publicista Kalenda

Zároveň jde o zajištění přístupu ke strategickým surovinám, bez nichž se evropská výroba baterií, elektromobilů či solárních panelů neobejde. Je to ale i test, jak pevné je partnerství Evropy a Spojených států při prosazování společných obchodních a rozvojových cílů.

Neméně důležité bude sledovat, jakou roli v projektech získají české firmy. Technologie i know-how máme, konkurence je však silná.

Mnohé české firmy také zatím nechápou, že Afrika se znovu stává geopolitickým kolbištěm, a na rozdíl od Evropy má mladou a stále rostoucí populaci. Investice do tohoto regionu jsou investicí do budoucna – kdo to pochopí, bude u toho, když se přepisuje mapa světové ekonomiky.

Autorka je vedoucí Centra pro studium Afriky Metropolitní univerzity Praha