Tereza Engelová: Hagia Sofia jako symbol „moderní rekonkvisty“
Tisíce muslimů včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se dnes zúčastnilo první slavnostní modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, poté co byl začátkem července oficiálně změněn z muzea na mešitu. Erdoganovo rozhodnutí proměnit po 85 letech památku světového dědictví UNESCO zpět na duchovní svatostánek vyvolal ve světě řadu nesouhlasných, ale i nadšených reakcí.
Řecko krok označilo za otevřenou provokaci civilizovanému světu, papeže Františka rozesmutnil. Nadšené ohlasy naopak přicházejí z Pákistánu, Saúdské Arábie i samotného Turecka. Turci mají bezpochyby na změnu chrámu v mešitu právo. Jsou suverénním státem a podobnými změnami prošlo v historii mnoho duchovních míst i na území Evropy. Jak si ale tak rychlou proměnu vyložit, co tím turecký prezident vlastně sleduje?
Čtěte také
Chrám Boží moudrosti otevřel v roce 537 byzantský císař Justinián a po dobu téměř tisíce let byl největší světovou křesťanskou katedrálou. Po dobytí Istanbulu Mehmedem II. v roce 1453 se ale jako většina istanbulských kostelů změnil na mešitu. Tou byl až do roku 1935, kdy se z něj, na základě sekulárních reforem Mustafy Kemala Atatürka, stalo muzeum.
Konzervativnější část muslimské veřejnosti se od padesátých let snažila tento krok zvrátit. Posledních 15 let žalobami u soudů. Uspěli ale až ve chvíli, kdy kampaň Asociace pro ochranu náboženských základů vloni oficiálně podpořil prezident Erdogan.
Rychlé rozhodnutí
Pak už to šlo ráz na ráz. Vzhledem k tomu, jak silný vliv má prezidentský palác na současný turecký právní systém, netrvalo ani rok a nejvyšší správní soud rozhodl o návratu Hagie Sofie k náboženským účelům. Pro islámské konzervativce je to důkaz návratu Turecka k jeho islámské identitě, kterou podle nich sekularisté tak dlouho utlačovali. Pro prezidenta Erdogana jde ale o víc.
Čtěte také
I když se spekulovalo, jestli tento krok nemá odvést mediální pozornost od tristního stavu turecké ekonomiky, nebo dokonce není přípravou na vyhlášení předčasných voleb, pro Erdogana jde především o symbolický vzkaz světu.
Směrem na západ je to už ničím nemaskovaný odklon od sekulárního nastavení státu a malé pošťouchnutí ve smyslu: „Doba tokání skončila. Teď budu dělat, co chci já.“
Směrem k islámským zemím jde zase o posílení Erdoganova obrazu coby progresivního islámského vůdce, který chce šířit slávu islámu i za hranicemi své země. Ne náhodou označil proměnu chrámu Boží moudrosti jako „druhé dobytí Istanbulu“ a předzvěst „osvobození” dalších islámských svatých míst, včetně jeruzalémské mešity Al-Aksá a mešity proměněné v 15. století v křesťanskou katedrálu ve španělské Córdobě.
Evropští imámové
Pro Erdogana začíná symbolicky „novodobá rekonkvista“. O šíření tureckého vlivu prostřednictvím náboženství se ostatně ve světě snaží už několik let. Úřad pro náboženské záležitosti Diyanet – pod jeho správu teď z tureckého ministerstva kultury přechází i Hagia Sofia – investoval stovky milionů eur do budování nových mešit v Evropě, Rusku, Severní Americe i v Africe.
Financování těchto staveb nebo i chodu mešit prezentuje Erdogan jako přátelskou výpomoc. Například Němci, kde Turecko-islámský svaz pro náboženské záležitosti (DITIB) spravuje devět set z více než dvou tisíc německých mešit, ale potvrdili, že řada tureckých imámů podporuje v kázáních Erdoganovu politiku. A to tak nepokrytě, že problémy s tím spojené narušují oficiální německo-turecké politické vztahy, ale i německou vnitropolitickou scénu.
Němci proto debatují o nutnosti začít v Evropě vychovávat vlastní imámy s moderním evropským pohledem na islám. Pokud s tím evropské země brzy nezačnou, hrozí podle politických analytiků nejen rostoucí propast mezi náboženskými komunitami v Evropě, ale i bezpečnostní rizika.
Turecko mělo ještě před šesti lety cíl stát se do roku 2023 členem Evropské unie, i když tomu v posledních dvou letech nevěřili už ani ti největší příznivci podobného plánu. Přeměna muzea Hagia Sofia zpět na mešitu je jeho symbolickým, ale jasným koncem.
Autorka je komentátorka serveru HlídacíPes
Související
-
Thomas Kulidakis: NATO v Erdoganově pasti
Severoatlantická aliance má při svých 70. narozeninách málo důvodů k oslavě.
-
Erdogan se nebojí amerických sankcí, spíš krachu spolupráce s Ruskem a Íránem, píše The Guardian
Turecká armáda druhým dnem pokračuje v operaci nazvané Pramen míru, při které útočí na kurdské milice v severní Sýrii. Britská BBC přináší i svědectví samotných Kurdů.
-
Turecká vláda sesadila starosty kurdských měst. Troufne si Erdogan i na istanbulského?
Opozice se obává, že odvolání tří starostů je pouze začátek a brzy mohou být sesazení další. Mezi nimi i nedávno zvolený starosta Istanbulu republikán Ekrem İmamoglu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.