Tereza Chaloupková: Ve školách v Rakousku bude zřejmě hodně „frišno“, od září se ale začne vyučovat normálně

Odstupňování nebezpečí nákazy podle barev (mezi zelenou a oranžovou bude ještě mezistupeň žlutého ohrožení) má zajistit přehlednost a srozumitelnost míry opatření ve školách pro děti, ale především po jejich rodiče. Pozdravení dotykem chodidel, důkladné a časté větrání a pravidelné mytí rukou. To má být recept na dostatečně ostražité chování ve školách i v době stále výhružně zvednutého prstu v časech koronaviru.

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Rakouská vláda před koronavirem kličkuje. I kvůli domácímu turismu

To, že školy budou za poměrně normálních podmínek od září zase fungovat, i když se aktuální počet nakažených pohybuje ve vyšších řádech, než tomu bylo v březnu, kdy se školy plošně uzavřely, odůvodňuje ministr školství Faßmann tak, že se neprokázalo, že by děti byly superpřenašeči viru, ani že by vznikala ohniska nákazy právě ve školních kolektivech.

Faßmann rodiče ubezpečil, že se na koncept ministerstva školství mohou spolehnout a že nikdo nebude sedět po celou dobu výuky v lavici v roušce. Když nastane na semaforu červená, tedy všeobecný lockdown, přejde se k online vyučování.

V Rakousku je učitelské povolání výsadou převážně služebně starších kolegů, v kategorii 50+. Už v létě se učitelé školili v online vyučování. Klade se důraz na jednotnou platformu distanční výuky, která ale zatím ještě nebyla tak úplně přivedena na světlo světa. Jak ale logicky připomínají ředitelé a ředitelky škol, trasování a izolování případných nakažených dětí bude vedle samotné výuky také na nich a nebude to malá zátěž.

Pravidelný monitoring a náhodné testování

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Rakousko bude sportovním lakmusovým papírkem

Všeobecné pravidlo v Rakousku, dodržování metrového odstupu od všech lidí kromě obyvatel vlastní domácnosti, ilustrované na už tolikrát zesměšňovaném sloním miminu – takvzvaném Babyelefanten, zaprvé prostě ve školách není možné úplně dodržovat a zadruhé není skutečnou zárukou toho, že pokud je někdo infekční, „nedoprskne“ i na delší vzdálenost, než je velikost jednoho sloního mláděte.

Mnoho škol prostě nemá dostatečný počet nebo dostatečně velké prostory, aby byl zachován bezpečný rozestup mezi žáky. Ne všechny školy, zvláště pak ve městech, můžou svou výuku přeložit na školní zahradu nebo dvůr, tak jak je jim ministerstvem školství doporučováno.

Výrok o pravidelném větrání a v pozdějších zimních měsících o bundách a kabátech ve třídě zněl od ministra školství tak trochu nepatřičně a po tolika měsících čekání na ustálený koncept výuky v dobách pandemie také částečně nedostatečně erudovaně.

Čtěte také

Robert Schuster: Sebastian Kurz, evropský koronavirový superman

Zárukou alespoň minimální kontroly nad situací může být pravidelný monitoring ve školách, systematické náhodné testování vzorků více jak tisícovky pedagogů i žáků každé 3 týdny. Ministr školství rozešle domácnostem dopis v několika jazycích, aby přesně vysvětlil znění preventivních opatření platných za každé barvy na semaforu a přesné projevy případných symptomů, za kterých je nutné nechat dítě doma.

Nu dobrá, říkají si rodiče, kteří už vyčerpali všechnu regulérní a zvláštní dovolenou na péči o své děti během jara a jsou vesměs rádi, že škola bude fungovat ve víceméně normálním režimu. Když ale jejich dítě bude nastydlé, anebo by opravdu muselo zůstat doma v karanténě, začíná problém nanovo. Problém, který hned tak někdo asi nevyřeší.

Autorka je spolupracovnice ORF