Tereza Chaloupková: Rakouské vleky se letos rozjedou. Na sjezdovce se svezou ale jen místní
Rakušané a lyžování je trochu asi jako Češi a chození na „jedno“. Je to ta poslední instance, na kterou by chtěl dostatečně rozumný politik v Rakousku sahat.
Výkřiky jako „žádná cizí země nám nebude diktovat, kdy máme nebo nemáme otvírat skiareály“ doprovázely několikadenní nejasnosti o tom, jestli se bude letos na rakouských horách o Vánocích a silvestru moct lyžovat.
Čtěte také
Itálie, ale zejména Německo vyvíjely celkem logický nátlak na to, aby alpské země postupovaly v letošním koronavirovém roce jednotně. Když se nebude moct lyžovat v Itálii, ale všichni nadšenci se přesunou na rakouské kopce, bude to mít asi natolik pozitivní efekt, jako když pošlete své nachlazené děti do sportovních kroužků. Vrátí se s virózou tak jako tak, jen u toho nakazí další lidi.
Je až k nevíře, jak vážně se diskuse o jedné volnočasové aktivitě tvářila, jak vysoko byla upřednostňována, jak v sobě měla citelný nádech odvěkého a trochu schizofrenního konfliktu Rakousko versus Německo. Obecně se k západním sousedům hledí z Rakouska spíš s obdivem, s poukazováním na to, co všechno v Německu dobře funguje. Pokud se ale objeví jen malá známka kritiky vůči Rakušanům z německé strany, nastupuje opět stará známá protekcionistická průpovídka „nikdo nám nebude diktovat, co máme dělat. A hlavně ne Německo“.
Rakousko lyžování potřebuje
Čtěte také
Je samozřejmě nutné přiznat hospodářský význam zimního turismu pro tuhle osmimilionovou republiku. Kdybychom vycházeli z informací deníku Der Standard, je ročně v sezonních provozech zaměstnáno na 220 tisíc lidí jen v gastronomii a hoteliérství. Dalších 17 tisíc lidí obsluhuje vleky a 16 tisíc lyžařských instruktorů učí zimní hosty na lyžích.
Pro některé horské regiony je to přímo likvidační představa, že by letos nepřijeli vůbec žádní zahraniční hosté. Vždyť když si vezmeme celkovou výši obratu za poslední zimní sezónu – 15 miliard eur –, mluví potenciální prázdná díra v rakouském rozpočtu za vše. Nemluvě o množství místních, ale i zahraničních pracovníků, kterých se nepřítomnost turistů dotkne napřímo a přijdou tak o pracovní místo, které jim za pár měsíců dřiny poskytlo finanční prostředky na celý rok.
Rakouská vláda to nakonec vyřešila šalamounsky. Lyžovat se o Vánocích v Rakousku bude. Vleky smí spustit své motory 24. prosince. Jezdit na nich ale smí jen místní. Nebude se totiž otevírat žádné ubytování. Hotely, penziony, soukromé apartmány, to všechno zůstává zavřené až do začátku ledna.
Čtěte také
V Rakousku se vánoční lyžařská dovolená tradičně protahuje přes silvestr až do Tří králů. Za tyto dva týdny nabouchají zimní turistické podniky obrovské sumy. Zbytek ledna je tradičně na sjezdovkách víceméně mrtvý. Další boom přichází s únorem a evropskými jarními prázdninami. Proto si rakouská vláda nechává tato potenciální zadní vrátka otevřená, s vědomím, že prostě nemůže vlastnímu národu zakázat vyjet na nejbližší sjezdovku.
Vleky jsou totiž součástí veřejné dopravní železniční sítě. I tak jich ale pojede jen asi 30–50 procent. Naddimenzované a supermoderní zázemí pro lyžaře a snowboardisty, kdy se mnohdy z parkoviště k první lanovce můžete vyvézt pojízdnými schody nebo zatepleným výtahem, se totiž jen z peněz místních lidí nemá šanci zaplatit. Rakousko potřebuje lyžování. A svoje turisty. Jako sůl.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
