Tereza Brdečková: O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. Osudy tří generací žen slavného herce
Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl – vedle svého publika. Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu.
Kniha čerpá z dosud nepublikované rodinné korespondence a z Werichových soukromých deníků z let 1958–1974, z archivů i vzpomínek.
„Nápad na napsání téhle knížky vznikl po několika večerech strávených nad starými fotografiemi a dopisy a také v rozhovorech a vzpomínkách se starými přáteli. Hledali jsme nezkreslený pohled na život u nás na Kampě. Jak to vlastně všechno bylo? Jan měl vždycky tolik možností se vyjádřit. Ale já jsem chtěla dát slovo i své mámě Janě a babičce Zdeničce. Mám velkou radost z toho, jak se to podařilo, a tuším, že naši ji mají tam někde také,“ říká vnučka Zdenka, řečená Fanča.
Čtěte také
„Neviděla jsem Fanču třicet osm let. Stejně jako ona jsem dlouho se světem svých rodičů nechtěla mít nic společného a vrátila jsem se k němu až po padesátce, když jsem byla sama kompletní a jiná než oni – nebo jsem si to aspoň myslela. Na podzim roku 1919 sehnala scenáristka Tereza Nováková, autorka scénáře o Werichovi, Fančino telefonní číslo. Zavolala jsem na něj. Okamžitě jsme byly zpátky ve světě svých dávno vymřelých rodin. ‚…náš otec byl Diogenes a naše matky s ním táhly po vinobraních.‘ Otázkou zůstává, kdo přesně byly ty bezejmenné matky. Jak se jmenovaly, co chtěly? Historie ani Jan Werich se o nich nezmiňují. Musely jsme to napravit,“ míní Tereza Brdečková.
Dvanáctidílnou četbu ze své knihy O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha připravila Tereza Brdečková. Poslouchat ji můžete celé čtyři týdny.
Související
-
Voskovec a Werich proti válce: Americká lidová s refrénem A už se nácci kácí
Die Fahne hoch – znělo často z rozhlasových přijímačů v Protektorátu Böhmen und Mähren. Jindy by posluchači rádio nejspíš zhnuseně vypnuli.
-
Říjen 1945: Jan Werich se vrací do Prahy
Nejhorší věc, co můžete jako herec udělat, je odejít do země, jejíž řeč neznáte, prohlásil po návratu do Prahy 9. října 1945 Jan Werich.
-
Jan Werich. Dokázal vnést do české kultury nesmazatelnou stopu
Císařův pekař, Pudr a benzín, forbíny, vila na Kampě.... to vše a mnohonásobně víc se vybaví, když se řekne Jan Werich. Dokázal vnést do české kultury nesmazatelnou stopu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
