Teplická výtvarná sekce. Zapomenutý umělecký život meziválečného Československa

16. duben 2022

Letos je tomu 90 let, co byla v Teplicích založena Výtvarná sekce. Ve své době výjimečná kulturní organizace, jejíž činnost ukončil nacionální socialismus. O její upadnutí do zapomnění se postaral pro změnu nacionalismus komunistického režimu. Když se řekne Emil Filla, Václav Špála nebo Toyen, mnozí vědí, o kom je řeč. Ovšem jména jako Mary Duras, Max Kopf nebo Wenzel Hablik? O těch už má ponětí jen málokdo.

Všichni jmenovaní přitom patří mezi významné umělce meziválečného Československa. Ti z první skupiny mluvili česky, ti druzí německy. O těch prvních se učíme ve škole, ti druzí byli zapomenuti. Patřili totiž mezi československé Němce, nezřídka také německojazyčné Židy.

Regionální muzeum v Teplicích poprvé představuje část jedinečné sbírky děl německých výtvarníků z 30. let

Po odsunu Němců z Československa se o jejich kultuře stejně jako umění záměrně nemluvilo. Nikdo se jím nezabýval, často bylo fyzicky ničeno. Pováleční politici oslavovali, že území Československa konečně obývají pouze Slované. Na neslovanské obyvatelstva se mělo zapomenout. Navzdory tomu se v muzeích a galeriích zejména v pohraničních oblastech, tedy tam, kde původně německé obyvatelstvo žilo, něco málo z jejich umění zachovalo.

Torzo sbírky meziválečného moderního umění mají i například v Regionálním muzeu v Teplicích. Většina, zejména kresby a grafiky byly v 70. letech 20. století určeny k likvidaci s tím, že jako díla německých výtvarníků nemají uměleckou hodnotu. Naštěstí je kdosi místo zničení svázal do balíků a uschoval v depozitáři.

Entartete Kunst

Bohatí ústečtí Němci se zajímali také o moderní umění. Vlevo obraz Žena sedící na lavičce v zahradě od Maximiliana Lenze. Vpravo Nádražní restaurace od Hanse Thumy

Jde o pozůstatek kolekce, kterou před válkou soustředila Sekce pro výtvarné umění. Byla založena v roce 1932 při spolku přátel teplického muzea a měla za cíl podporovat soudobé umění. V rámci toho otevřela výstavní sál, pravidelně nakupovala díla soudobých umělců a pořádala výstavy. Zároveň také radila svým členům s nákupy uměleckých děl.

Sekce byla financována jednak ze subvencí z městské pokladny, jednak z poplatků svých členů. Duší sekce byla výtvarná kritička Emma Meisel. Pod jejím vedením sekce uspořádala celou řadu výstav především německojazyčných umělců. V roce 1937 ale uspořádala také výstavu českému spolku Mánes. Šlo o ve své době skutečně mimořádnou událost.

Regionální muzeum v Teplicích poprvé představuje část jedinečné sbírky děl německých výtvarníků z 30. let

Sekce zanikla spolu s připojením pohraničních oblasti Československa k Německu. Nacionalistické teplické kruhy začaly kritizovat, že vystavuje tzv. entartete Kunst, tedy zvrhlé umění. Tak nacisté říkali moderním uměleckým směrům jako byl expresionismus, kubismus nebo třeba nová věcnost. Trnem v oku byl nacionalistům také židovský původ Emmy Meisel. Sekce pro výtvarné umění proto tedy zanikla. Její umělecká sbírka zůstala v majetku muzea.

Jak už jsme uvedli, část z ní byla zničena. Dochovaný zbytek byl přehlížen i v letech po roce 1989. Pečlivého bádání se díla dočkala až na začátku 21. století. Veřejnosti byla jako celek poprvé představena až na výstavě v roce 2019.

Podrobněji se teplické sekci pro výtvarné umění, ale také práci badatelů, kteří se z dochovaných zbytků snaží sestavit podobu německého meziválečného umění v Československu, věnujeme v dalším vydání Historie Plus.

Spustit audio