Temelín jako vysoce vznětlivé téma česko-rakouských vztahů

23. květen 2003

"V česko-rakouských vztazích tkví velký osten jménem Temelín," napsal v pátek rakouský list Oberösterreichische Nachrichten. Reagoval tak na vyjádření českého ministra průmyslu Milana Urbana, který pro čtvrteční vydání deníku Mladá fronta Dnes prohlásil, že v jaderné elektrárně Temelín by se mohly dostavět další dva bloky.

Ty by měly po roce 2015 nahradit část českých uhelných elektráren, které tou dobou doslouží. "Řeknu to diplomaticky. Temelín prostě ještě není dostavěn," uvedl Urban v rozhovoru s Mladou frontou. Těžko říci, co přesně český ministr svým výrokem sledoval. Pokud chtěl rozvířit hladinu česko-rakouských vztahů, potom si může gratulovat k přesnému zásahu.

Kromě Temelína existuje snad jen jedno téma, které u našich jižních sousedů při pomyšlení na Českou republiku vyvolává podobně silné emoce: a tím jsou tak zvané Benešovy dekrety. V obou případech stačí, aby některý z českých nebo rakouských politiků třeba i jen tak mimochodem zpochybnil, nebo naopak potvrdil platnost dekretů, respektive žádal zrušení, či naopak trval na existenci jaderné elektrárny - a výsledkem bývá nezřídka ostrá až hysterická reakce druhé strany. Nebo alespoň některých jejích představitelů. Proto nepřekvapí, že ačkoliv vídeňský kabinet na slova českého ministra nijak nereagoval, ozvala se vládní strana Svobodných, která loni uspořádala protitemelínské referendum a kvůli elektrárně hrozila vetováním vstupu České republiky do Evropské unie. Ve svém prohlášení Svobodní tvrdí, že "český ministr průmyslu si cynicky zahrává s obavami odpůrců atomu." Poslanec této strany v Evropském parlamentu Hans Kronberger označil možné rozšíření Temelína dokonce za "akt agrese" a "holou provokaci". Stejně tak vzbudilo prohlášení ministra Urbana nevoli v Horním Rakousku, zemi, odkud vychází většina aktivit namířených proti Temelínu. Například tamní hejtman Josef Pühringer hovořil o "provokaci zvláštní kategorie".

Ve stejný den, kdy některé rakouské představitele tak popudil zmiňovaný výrok ministra Urbana, však Vídeň na svém tažení proti Temelínu zaznamenala porážku - Evropská komise ji totiž vyzvala, aby zrušila zákaz dovozu české elektřiny, který porušuje evropské právo. Napomínající dopis z Bruselu bývá považován za první krok Komise v případě porušení evropských smluv. Pokud Vídeň svůj postoj nezmění, může celá záležitost skončit u Evropského soudního dvora. Zákaz importu české elektřiny Rakousko odůvodňovalo podílem proudu z Temelína v české energetické soustavě. Podle dohod kandidátských zemí s Evropskou unií ale členské státy, jako je Rakousko, na něco takového nemají právo. Vídeňská vláda se tak dostala mezi dva mlýnské kameny: na jedné straně na ti vyvíjí tlak protitemelínská lobby a na té druhé hrozí mocní úředníci v Bruselu.

Pokud by v alpské republice v současnosti panovala tak zvaná okurková sezóna, diskuse kolem Temelínu by na tamní politické scéně nejspíš zaujala přední místo. Rakousko těchto dnů však řeší jiné problémy: zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se snaží dohodnout na podobě plánované reformy penzijního systému. Rozhovory zatím skončily neúspěchem a odboráři hrozí protestními akcemi. Vídeňští poslanci tento týden také horečnatě jednají o nákupu stíhaček pro rakouskou armádu. Pobouření navíc v Rakousku vyvolal středeční výrok prezidenta Thomase Klestila, který v rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung prohlásil, že by mohl odvolat kancléře Wolfganga Schüssela. A do toho přišly ve středu nejnovější průzkumy volebních preferencí, podle kterých by teď případné parlamentní volby s předstihem vyhrála opoziční Sociální demokracie.

Rakousko těchto dnů je jednoduše příliš zaneprázdněno vlastními problémy, než aby mohlo veškerou svou pozornost věnovat výrokům českého ministra Urbana ohledně Temelínu. V zájmu co nejlepších vztahů s našimi jižními sousedy buďme rádi, že tomu tak je.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio