Teenageři, umění a deprese

BIOR, z výstavy Městem posedlí, Městská knihovna 2012, ilustrační foto

Teenagerům, kteří se ve volném čase věnují uměleckým aktivitám, hrozí deprese víc než jejich vrstevníkům s jinými zálibami.

Dosavadní výzkum prokázal, že mezi dospělými umělci se ve srovnání s „neuměleckou“ populací častěji vyskytují příznaky psychických onemocnění. Lauru Youngovou z Boston College a její kolegy zajímalo, jestli se podobná souvislost dá vysledovat také mezi adolescenty. Je známo, že dívky se uměleckým volnočasovým aktivitám věnují častěji než chlapci a že je mezi nimi vyšší výskyt deprese.

Studie se zúčastnilo téměř dva a půl tisíce studentů a studentek ve věku 15 a 16 let. Vědci se jich vyptali na to, jak často se po škole věnují uměleckým a sportovním aktivitám a jak často zažívají pocity a problémy spojené s depresí. Mezi ně patří snížená chuť k jídlu, poruchy soustředění, sklíčenost, špatné spaní a ztráta energie a motivace. Chlapci i dívky, kteří se věnovali divadlu, hudbě, výtvarnému umění či dalším uměleckým disciplínám, tyto příznaky popisovali častěji než jiní teenageři.

Vědci si spojení mezi uměleckými sklony a příznaky psychických onemocnění vysvětlují určitými osobnostními rysy mladých umělců, jako je zvýšená vnímavost vůči informacím z prostředí. Ta na jednu stranu vede k vyšší kreativitě a schopnosti uměleckého projevu, ale na stranu druhou může vyvolávat tíseň a deprese. V některých případech zřejmě hraje roli také introvertní povaha, která vede k vyhledávání osamělých aktivit.

Zdroj: Psychology of Aesthetics, Creativity and the Arts