Technologické novinky: raketové sáně, mobil s pružným tělem, nový čip s AI pro mobilní přístroje

16. květen 2016

Nejrychlejší těleso, pohybující se na magnetickém polštáři. Holoflex - pokusný mobil s pružným tělem, který umí zobrazit i ovládat prostorové scény. Eyeriss - čip, který přivede umělou inteligenci na mobilní přístroje.

Nejrychlejší těleso, pohybující se na magnetickém polštáři

Nový rychlostní rekord v tomto oboru zaznamenalo americké letectvo, tedy US Air Force. Nejednalo se však o běžný vlak jezdící na magnetickém polštáři, tedy pomocí magnetické levitace. Na speciální magnetické dráze, dlouhé 640 metrů a umístěné v Novém Mexiku, vyzkoušeli odborníci amerického letectva tzv. raketové sáně, jmenovitě levitující plošinu o hmotnosti 900 kilogramů, poháněnou raketami.

Zatímco běžné magnetické vlaky dosahují maximálně rychlosti kolem 600 kilometrů za hodinu, raketové sáně bez člověka na tomto krátkém úseku dosáhly nejprve okamžité rychlosti 825 kilometrů za hodinu a o dva dny později dokonce 1018 kilometrů za hodinu. Je ale nutno říci, že v samotném oboru raketových saní tento rekord není zase tak výjimečný.

Zhruba stejnou rychlostí se totiž v minulosti projel na raketových saních i člověk, navíc byly tyto sáně vedeny po běžných kolejnicích. A nejrychlejší raketové sáně v minulosti dosáhly dokonce desetinásobné rychlosti. V tomto případě však šlo o čtyřstupňovou “raketu na kolejích” a poslední úsek trati byl veden ve speciálním 5 kilometrů dlouhém potrubí, plněném nehořlavým héliem.

Rychlostní potenciál raketových saní na magnetickém polštáři přesto může nakonec vést ještě výše - až k rychlostem přes 12 tisíc kilometrů za hodinu. Smysl podobných pokusů pro americké letectvo tkví v ověřování technologických principů a ve sbírání dat pro vývoj nových zbraní.

Popular Science, The Verge, Youtube

Holoflex - pokusný mobil s pružným tělem, který umí zobrazit i ovládat prostorové scény

Odborníci pracující v Laboratoři lidských médií na kanadské Queen´s University vytvořili chytrý mobilní telefon úplně nového typu. Zcela samozřejmě umí zobrazovat prostorové scény s tzv. pohybovou paralaxou, což znamená, že když se na jeho displej podíváme z trochu jiného úhlu, stereoskopický obraz objektu na displeji se také odpovídajícím způsobem pootočí.

Holoflex, mobilní telefon s pružným tělem

Stejný prostorový dojem přitom může zakusit více uživatelů najednou, aniž by kdokoliv z nich musel používat brýle nebo aniž by mobil musel sledovat polohy jejich hlavy. Máme tedy dokonalý prostorový dojem, jako kdyby objekty nebyly zobrazovány na dvojrozměrné ploše, ale visely přímo v prostoru.

Trojrozměrné zobrazení však není jedinou silnou stránkou mobilu Holoflex. Jeho další vymožeností je 3D ovládání, tedy interaktivní 3D dotykový displej. Ten registruje nejen dotyky a pohyby v rovině displeje, ale také ohýbání displeje ve směru kolmém na rovinu displeje, tedy pohyby v tzv. ose Z.

Vývojáři Holoflexu např. předvedli, jak lze přenášet ohýbání displeje do videoher nebo do prostorových editačních grafických programů. Díky ohýbání displeje mohli např. ovládat virtuální prak ve hře typu Angry Birds. Samotný displej je typu OLED a je vyroben z pružných polovodivých polymerů a tisíců mikročoček.

TechXplore, Youtube

Eyeriss: Čip, který přivede umělou inteligenci na mobilní přístroje

Výkonné procesorové čipy se schopnostmi umělé inteligence zpravidla spotřebují mnoho elektrické energie, což je nemožné zajistit na mobilních přístrojích s omezenou kapacitou baterie. Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu ale nyní vyvinuli čip pro chod neuronových sítí a pro výpočetně náročný provoz softwaru na bázi umělé inteligence, který potřebuje neobvykle nízký elektrický příkon. Ten je až desetkrát menší než potřebují dnešní mobilní grafické procesory čili grafické karty.

Nový čip se jmenuje Eyeriss a obsahuje 168 procesorových jader, což odpovídá běžným mobilním grafickým kartám. Hlavní vtip tohoto řešení spočívá ve výrazném omezení výměny dat v rámci čipu. Právě datové výměny totiž bývají značným “žroutem” elektrické energie.

Výzkumníci použili sofistikované komprese vyměňovaných dat a dosáhli významné decentralizace čipu - díky důrazu na lokální paměťové banky u každého procesorového jádra čili neuronu zde klesla důležitost jejich datové výměny s centrální pamětí čipu.

Futurism, Engadget, Neuroscience News, EurekAlert

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio