Tarify pro státní zaměstnance se zvýší. „Navýšení se projeví u nízkopříjmových,“ očekává Středula

20. říjen 2026

Platové tarify zaměstnanců ve veřejné sféře se příští rok zvýší až o 9000 korun. V průměru se platy pro více než půl milionu lidí zvednou o 4000 korun měsíčně. Nově žádný tarif neklesne pod úroveň minimální mzdy, která dosáhne 24 900 korun. „Znamená to, že zaměstnanec bude mít jistotu v tarifní části svého platu, kde bylo přes 450 tisíc lidí pod úrovní minimální mzdy,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Vy jste před pondělním (včerejším) jednání měli výhrady. Jste tedy nakonec s dohodou spokojení?

Dohoda není rozhodně bez otazníků, jak už to bývá při jakékoli takto zásadní změně odměňování zaměstnanců. Jsme rozhodně připraveni udělat vše pro to, aby byl přechod ze stávajícího systému, který byl posledních asi 25 let opravdu velmi narušený, co nejhladší.

Čtěte také

Pokud dojde k jakýmkoli výkyvům, které by bylo potřeba vysvětlit, budeme se je samozřejmě ve spolupráci se zaměstnavatelem snažit napravovat. To se však projeví až ve výplatě za měsíc leden 2027. Očekáváme tedy, že vysvětlování bude více.

U některých zaměstnanců se samozřejmě může objevit pocit, že se jim snižuje osobní příplatek, který dosud sloužil jako doplatek do minimálního platového tarifu. Ale to je právě ta zásadní změna.

Znamená to, že zaměstnanec bude mít jistotu v tarifní části svého platu, kterou dosud neměl. Kvůli tomu dosud bylo více než 450 tisíc zaměstnanců pod úrovní minimální mzdy a minimálního platového tarifu.

Čtěte také

Znamená to, že zaměstnanec bude mít jistotu v tarifní části svého platu, kterou dosud neměl. Kvůli tomu dosud bylo více než 450 tisíc zaměstnanců pod úrovní minimální mzdy a minimálního platového tarifu.

Dosud to bylo tak, že osobní příplatek sloužil primárně jako doplatek právě do minimálních hodnot. V tomto bodě tedy dojde pouze k přesunu.

Naším cílem však je, aby došlo k navýšení celkového platu. To bude samozřejmě poměrně složitá situace, obzvláště u těch, kteří jsou výšepříjmoví. U těch, kteří jsou nížepříjmoví, by však z principu mělo dojít k poměrně zásadnímu navýšení.

My jsme ale připraveni, pokud by situace dopadla jinak – to znamená, že by někdo chtěl manipulovat například s dalšími částmi platu zaměstnance a nebylo by to v souvislosti s touto transformací platového systému, což nepředpokládám, ale přesto to říkám – tak rozhodně takovou situaci budeme řešit u každého zaměstnance jednotlivě.

Navýšení tarifů

Takže váš původní požadavek, že by po úpravě tabulek mělo dojít ještě k navýšení tarifů, spadl pod stůl. To už jste tedy neprosadili?

V této chvíli bude docházet k navýšení tarifů zejména u těch, kteří jsou v tabulce číslo jedna, což je tabulka pro nejhůře odměňované. U těch výšepříjmových, to znamená u některých kategorií, to už bude složitější. Ale i to bylo předmětem včerejšího jednání.

Připomínali jsme, že je důležité, aby zaměstnancům rostly celkové platy, a to i s ohledem na inflaci a na to, co se odehrálo za posledních několik let. Tento celkový pohled na potřebu růstu platů v žádném případě neopouštíme.

Čtěte také

Ale spojit všechno dohromady, to znamená jak změnu platových tarifů, tak celého systému odměňování a k tomu ještě další části. To samozřejmě velice komplikované.

Mimochodem jsme také požadovali a upozornili vládu na to, že když uvažuje o snižování počtu zaměstnanců ve veřejné správě, tak se taková situace dělá i v soukromých firmách. Pokud se  nesníží agendy a jejich množství a tato práce se přesune na menší počet zaměstnanců, tak je fér, aby dostali přidáno ti, kteří tu práci musí odvést.

To nás ale teprve čeká, protože toto je zatím spíše otázka mediální, nikoliv reálná. Pokud k tomu dojde, bude to probíhat v roce 2027.

Změny jsou tedy minimálně tři a budeme samozřejmě všechno hlídat tak, aby nedošlo k poškození zaměstnanců.

Čtěte také

Nové nastavení tabulek se netýká pedagogů a o výši tarifů sester a lékařů se také ještě jedná. Některým lékařům, sestrám nebo pracovníkům v sociálních službách by se v nich údajně tarif ani nezvýšil, jak se píše v tisku. Je to tak? Jak se k tomu stavíte?

Z naší strany tam byl požadavek, aby se zvýšil diferenciál mezi jednotlivými tarify o půl procentního bodu, aby nedošlo k nulovému nárůstu. To je však způsobeno tím, že ani v současné tabulce nebyly všechny tarify pod úrovní zaručeného platu a minimální mzdy.

Nové nastavení tabulek se netýká pedagogů a o výši tarifů sester a lékařů se také ještě jedná. Některým lékařům, sestrám nebo pracovníkům v sociálních službách by se v nich údajně tarif ani nezvýšil, jak se píše v tisku. Je to tak? Jak se k tomu stavíte?

Z naší strany tam byl požadavek, aby se zvýšil diferenciál mezi jednotlivými tarify o půl procentního bodu, aby nedošlo k nulovému nárůstu. To je však způsobeno tím, že ani v současné tabulce nebyly všechny tarify pod úrovní zaručeného platu a minimální mzdy.

Je dost peněz v rozpočtu?

Je na zvýšení tarifů v rozpočtu dost peněz? Vy sám jste uváděl, že z původních 35 miliard je tam vyčleněno jen 15, to ve vás nevzbuzuje obavy?

My jsme tuto obavu zmínili už při jednání tripartity. Je nutno říct, že celkový rozpočet na příští rok už počítá s asi 33,5 miliardami korun, je včetně navýšení o asi devět tisíc zaměstnanců státu. Má jít o víc policistů, nárůst oblasti vojska a v oblasti pedagogických zaměstnanců a školství. A to samozřejmě musí být v tomto plánu zahrnuto, takže to tam je.

Čtěte také

Pokud jde o otázku 11 miliard, kterou zmínila paní ministryně financí, je nutno si uvědomit, že celá jedna třetina z celkového objemu se bude vracet okamžitě státu prostřednictvím platby zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob.

Takže čistý náklad státu bude v tomto případě ještě asi o jednu třetinu nižší. A finanční prostředky na to jsou.

Debata nakonec byla v otázce měst, obcí a krajů, jaké potřeby mají a jaké požadavky ze strany odborů přijdou. Myslíme si, že to bylo velmi předvídatelné. Lidé chtějí vědět, jaké požadavky ze strany obce by přišly. Věříme, že zejména nové reprezentací obcí budou po volbách nahlížet na investice do zaměstnanců stejně jako na jakékoli jiné investice.

Už jste zmínil, že jste proti záměru vlády zrušit naráz desetinu míst ve veřejných službách. O čem všem chcete ještě jednat? Nelíbí se vám ani změna definice závislé práce v rámci vládního návrhu pravidel pro takzvanou platformovou práci, což by podle odborníků mohlo legalizovat až 90 procent současného švarcsystému. Vládní návrh už přitom ve Sněmovně prošel prvním čtením. Jak tedy zajistíte, aby zaměstnanci nepřišli o část ochrany, když je zaměstnavatelé budou nutit přejít ze standardní pracovní smlouvy na OSVČ s příslibem, že jim ve finále zůstane více peněz?

To je pro nás zodpovědnost vlády, protože tento nesmysl prosazuje právě tato vládní koalice. Je to věc, která naprosto ohrožuje nejen veřejné finance, ale samozřejmě i celkové financování státu. Jsme rádi, že v tomto případě také SPD řekla, že se jí celá situace nelíbí.

Čtěte také

Budeme dále jednat s cílem, aby tato část změny zákoníku práce vůbec neprošla. Dopady takového opatření a legalizace švarcsystému by totiž při přepočtu na půl milionu zaměstnanců mohly znamenat, že přijdeme až o 120 miliard korun.

To je desetinásobně více, než kolik činily dopady velmi špatného a nezodpovědného rušení superhrubé mzdy v podobě, v jaké ho tehdy schválila Sněmovna. Toto zrušení schválili za vlády hnutí ANO občanští demokraté a SPD. Respektive za tehdejší vlády se k tomu ODS a SPD přidaly.

A druhá část se týkala našeho odporu k tomu, že vláda uvažuje o desetiprocentním snížení počtu státních zaměstnanců. Myslím si, že to je úplně zoufalý pokus. Jestliže se má snižovat – a my nejsme proti tomu, aby se snižovalo – je nutné nejprve snížit zejména ty agendy, které jsou dány zákony.

Pokud tyto zákony nebudou změněny, dojde spíše k decimaci poskytování služeb, které stát má v souvislosti se zněním zákonů zabezpečit.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.