Tantal hubí nádorové buňky, ale je velmi ohleduplný k těm zdravým, vysvětluje vědec

chemoterapie
chemoterapie

Tantal je vzácný, tvrdý, modrošedý kov. Umí odolávat korozi, využívá se pro výrobu chirurgických nástrojů a implantátů, protože je netečný vůči organickým tkáním. Zároveň se ale zjistilo, že může pomoci v boji s nádorovým onemocněním.

„Tantal byl v podstatě objeven historicky několikrát. První objev minerálu s obsahem tantalu je datován do 18. století v Americe... Tehdy byl pojmenován jako kolumbium na počest objevitele Nového světa,“ uvedl ve Studiu Leonardo Zdeněk Trávníček z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Dnes užívaný název tantal byl látce přidělen až v 50. letech 20. století. „Jde o prvek relativně vzácný, v zemské kůře se nevyskytuje volně, ale je součástí minerálů, kde obvykle provází kovy jako niob, mangan, železo a další.“

„Tantal se stal součástí slitin, ze kterých se vyráběly implantáty, kterým dodává chemickou inertnost... Uplatnění tantalu v kontextu nádorových onemocnění se ale vztahuje ke komplexním sloučeninám tantalu,“ upozornil vědec.

Velký boom zájmu o komplexní sloučeniny s jedním atomem kovu nastal asi před 50 lety. Ten odstartoval objev cisplatiny, tedy sloučeniny platiny, která se stala dnes nejrozšířenějším kancerostatikem. To má uplatnění na různé typy nádorů, ale jeho podávání sebou nese negativa.
Zdeněk Trávníček

Jde třeba o atom tantalu, na který jsou chemickou vazbou navázány jednoduché atomy, například chlor nebo malé organické molekuly zvané ligandy. „A tyto sloučeniny, jak to zatím vypadá, by mohly někdy v budoucnu najít uplatnění třeba v medicíně.“

„V současnosti jsme na úplném počátku. Před námi byla vytvořena zatím jedna sloučenina tantalu. U té byly studovány protinádorové účinky a my jsme se před několika lety rozhodli, že by to mohl být zajímavý směr.“

Vědci připravili sérii přibližně 20 látek postavených na komplexních sloučeninách tantalu. „Vybrali jsme čtyři lidské nádorové linie a tyto sloučeniny se ukázaly být účinné proti nádorům vaječníku, tlustého střeva a kostního nádoru.“

My hledáme takovou látku, která by byla komplexní sloučeninou, byla by více cytotoxická než cisplatina, tedy účinnější v hubení nádorových buněk, ale současně byla netoxická vůči zdravým buňkám... Chceme připravit molekulu, která bude cíleně likvidovat nádorové buňky a relativně si nebude všímat buněk zdravých.
Zdeněk Trávníček

Byl už také proveden výzkum, jak tato látka bude působit na zdravé buňky. „Testovali jsme u myší a výsledky byly pozitivní: naše látky vykazoval schopnost hubit nádorové buňky a měly velmi nízkou toxicitu.“

Českému týmu se tak podařilo získat národní patent. „To znamená, že patentový úřad dá signál, že námi připravené látky jsou nejen nové, ale i aplikovatelné, tedy někdy v budoucnu využitelné.“

„Chci zdůraznit, že cesta k možnému cíli je nejen extrémně dlouhá, ale také nevíme, jestli toho cíle vůbec dosáhneme. K tomu je třeba spousty dalších testů zkoumání působení látek na lidský organismus,“ shrnul nadějné využíti tantalu v boji s nádorovými buňkami Zdeněk Trávníček.

Některé z vědeckých osobností můžete poznat i v méně tradiční roli, jako znalce umění a často jako aktivní hudebníky. Rozhovory s nimi, ve kterých odhalují svoji méně známou tvář, nabízí portál o klasické hudbě KlasikaPlus.cz v seriálu Vědci hudebníci.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související