Tam, kde kvetou máky. Báseň od Johna McCrae dala hlas těm, kteří padli za svobodu

„Jeho osud je strašně zajímavým příběhem dobrovolníka, kterým otřásly hrůzné události první světové války,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Do té doby lidstvo nemělo zkušenost s ničím podobným. A John McCrae je s tím vyrovnával právě tak, že se snažil poukázat na to, že všechna ta prolitá krev a oběti nesmí přijít vniveč.“

John McCrae se narodil v roce 1872 v Kanadě. Jeho rodiče byli presbyteriáni a sám John byl muž s vysokými morálními zásadami a pevnými duchovními hodnotami.

Už od dospívání měl vztah ke dvěma věcem, které zásadně ovlivnily jeho život – k armádě a poezii. Na univerzitě mu vyšlo několik básní a povídek. Stal se lékařem, ale během druhé búrské vlády cítil jako svou povinnost jít bojovat a přihlásil se do služby. V Africe strávil rok a pak se vrátil k lékařské praxi.

Pak ale přišel srpen roku 1914 a vstup Velké Británie do války do první světové války.  

Mám z toho docela strach, ale ještě víc se bojím zůstat doma se svým svědomím.

V dubnu 1915 byl John McCrae v zákopech nedaleko belgického města Ypres v oblasti známé jako Flandry. Tady se odehrály jedny z nejtěžších bojů.

„John se staral o stovky zraněných a umírajících spolubojovníků a právě v této situaci napsal svoji nejslavnější báseň,“ upozorňuje novinářka Lucie Korcová. „Den před tím padl jeden z jeho nejbližších přátel. Byl stejně jako ostatní pohřben v provizorním hrobě s dřevěným křížem. Byly tam v řadách jeden vedle rudého a mezi nimi kvetly divoké vlčí máky.“

Báseň Na flanderských polích čtou 11. listopadu miliony lidí po celém světě, aby si připomněli památku všech, kteří bojovali za svou zemi a svobodu ve válečných konfliktech.

Jak boje u Ypres změnily Johna McCrae? A proč na začátku války podepisoval dopisy domů otiskem kopyta svého koně? Celý příběh Johna McCrae a nejen jeho uslyšíte v Hlasech paměti s novinářkou Lucií Korcovou a ředitelem Post Bellum Mikulášem Kroupou. Celý díl najdete v audiozáznamu.