Taliban zveřejnil první informace o svém vůdci
Afghánský Taliban nečekaně zveřejnil vůbec první životopis svého nejvyššího vůdce mully Muhammada Umara, který se skoro dvě desetiletí drží v ústraní a skoro nic se o něm dosud nevědělo.
Píše to server rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Biografie se objevila ve čtyřech jazycích na webové stránce Talibanu u příležitosti 19. výročí Umarova nástupu do čela povstalecké skupiny.
Podle serveru má tento krok zřejmě také rozptýlit zvěsti o Umarově odstoupení, nemoci, či dokonce úmrtí.
Mulla se neobjevil na veřejnosti od roku 2001, kdy Američané a jejich spojenci vpadli do Afghánistánu.
Analytikové jsou přesvědčeni, že se Taliban rovněž snaží vymezit vůči Islámskému státu, jehož vliv mezi povstalci roste.
Podle expertů v posledních měsících dokonce řada členů Talibanu k džihádistům zběhla, údajně proto, že mulla Umar mlčí, místo aby vůči Islámskému státu zaujal jasný postoj. Samotný Taliban oznámil, že chce životopisem „předejít falešné propagandě“.
V biografii stojí, že mulla Umar je „stále vůdcem v současné hierarchii Islámského emirátu Afghánistán“ a je „v kontaktu s každodenním děním své země i vnějšího světa.“
„Přestože jej neustále pronásledují nepřátelé, nenarušilo to jeho běžné zvyklosti a mulla Umar dál sleduje a organizuje džihádistické akce proti brutálním zahraničním bezvěrcům, kteří vpadli do naší země“, zdůrazňuje text.
Server připomíná, že v podstatě neexistují žádné Umarovy fotografie a není ani známo, kde vůdce Talibanu pobývá. Všeobecně se však soudí, že řídí akce v Afghánistánu ze sousedního Pákistánu.
Americké ministerstvo zahraničí, které na jeho hlavu vypsalo odměnu ve výši 10 milionů dolarů, jej popisuje jako vysokého muže se zraněním oka po výbuchu šrapnelu.
V kapitole s názvem „Jedinečná a charismatická osobnost“ stojí, že mulla Umar je klidný a nenechává se unést hněvem, ale neztrácí odvahu. Je prý „přívětivý, má zvláštní smysl pro humor a nikdy se nenadřazuje nad ostatní“.
Nevlastní žádný dům ani bankovní konto „v zemi ani v zahraničí pod svým ani jiným jménem“.
Narodil se v roce 1960 ve vesnici Čáhe Himát v jihoafghánské provincii Kandahár, kde vznikl i Taliban.
Jeho otec Muláví Ghulam Nábi, jenž zemřel, když bylo Umarovi pět let, byl „váženou a vzdělanou společenskou osobností“. Po jeho smrti se rodina odstěhovala do provincie Orúzgán.
Tam mulla Umar chodil do madrasy, islámské náboženské školy, takže není negramotný, jak se povídá. Ze školy odešel v roce 1979, když Afghánistán napadli Sověti, a stal se „džihádistou, aby splnil svou náboženskou povinnost“, pokračuje životopis.
Čtyřikrát byl zraněn a přišel o pravé oko. Nejvyšším velitelem Talibanu se stal v roce 1996 a jeho nejoblíbenější zbraní je protitanková střela RPG-7.
Podle serveru se dokument nezmiňuje o napojení Talibanu na vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Právě Umarova podpora Usámy vedla v roce 2001k invazi spojenců.
Životopis rovněž tvrdí, že Taliban ovládá 95 % Afghánistánu a mulla Umar prý dál řídí radu a soud Talibanu, devět komisí a vojenské velitele, kteří operují ve 34 afghánských provinciích, uzavírá Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.