Tálibán stojí o mezinárodní uznání. Jednotný postoj EU se ale nečeká, myslí si analytik Schneider

14. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Billboard u silnice v Kábulu zobrazuje dva afghánské vůdce Tálibánu Mullaha Umara (vlev) a Džalaludína Hakkáního

Před dvěma týdny opustili Afghánistán poslední američtí vojáci a moc v zemi definitivně převzalo islamistické hnutí Tálibán. Jak přesně bude vypadat život v zemi, je zatím nezodpovězenou otázkou, ačkoliv projevy Tálibů dávají tušit, že tak zlé jako v 90. letech to nebude, domnívá se sociální antropolog Libor Dušek. Nepůjde však ani o procházku růžovým sadem, upozorňuje: „O lidských právech, jak je známe v evropském slova smyslu, určitě nelze hovořit.“

Bezpečnostní analytik a bývalý diplomat Jiří Schneider je přesvědčen, že Tálibán si je dnes dobře vědom toho, jak cennou devizou je uznání mezinárodním společenstvím. „Proto vysílá signály, že je ochoten kromě Izraele uzavřít diplomatické kontakty s každou zemí.“

Čtěte také

Schneider si myslí, že spousta zemí bude svůj postoj k Afghánistánu „kalibrovat“. „Rozhodně se nebudou hrnout do plného uznání Tálibánu,“ říká a dodává, že ani Čína nebo Katar své kontakty s novou afghánskou vládou neudržují bezpodmínečně.

Postoje k celé věci se různí i v Evropě – zatímco Francouzi jakoukoliv vstřícnost směrem k Afghánistánu odmítají, Němci jsou k dialogu ochotní, připomíná analytik.

„Jednotný postoj je těžké očekávat. Hlavním motivem Němců je podle mě představa, že by tam Evropa měla jedno zastoupení v rámci společné zahraniční služby.“

Sucho a zpomalené očkování

Ačkoliv vojenské jednotky spojenců zemi opustily, přímo v Afghánistánu zůstává činný například Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF. Podle výkonné ředitelky české pobočky Pavly Gomby je na místě přes tři stovky pracovníků. Většina jsou místní, kteří se snaží pomáhat zejména v rámci programů na podporu boje s podvýživou, nedostatkem pitné vody nebo vzdělávání dívek.

Hosty byli:
Tomáš Havlín, redaktor Český rozhlas
Libor Dušek, sociální antropolog
Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky Dětského fondu OSN UNICEF
Jiří Schneider, bezpečnostní analytik, bývalý diplomat, bývalý první náměstek ministra zahraničí nebo státní tajemník pro EU

To, co dělá organizátorům pomoci v Afghánistánu velké starosti, je stávající sucho, které zemi sužuje a až osmdesátiprocentní pokles očkování proti covidu-19. „Jsou tam dva miliony vakcín, které v listopadu expirují. Pokud se situace nezlepší, mohou nastat velké ztráty,“ uzavírá Gomba.

Jak bude Tálibán vykládat zvykové právo šaría? A budou moct dívky opravdu studovat? Poslechněte si Téma dne Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , marz
Spustit audio

Související